Výročí: český rukavičkář a policejní svědek MRVA Rudolf

Nositel jména, jež bylo druhdy v českých zemích jednou z nejhrubších nadávek a přímo symbolem zrádcovství, byl spíše obětí svých fantastických představ a naivní touhy po dobrodružství než skutečným udavačem a policejním konfidentem. Podle dobového tisku “byl mrzák na těle, hrbatý, neforemný človíček”. Své tělesné postižení těžce nesl a utíkal se do světa fantazie dobrodružných románů.

Horké politické léto roku 1893, vzedmutí pokrokového a socialistického hnutí, přimělo pražskou policii k inscenování procesu s tzv. Omladinou, organizací, jež měla mít velezrádné a protidynastické cíle. Policii z minulosti známý Mrva, jenž měl s pokrokáři kontakty, se měl stát korunním svědkem procesu. I když nikdy nebyl konfidentem policie, tím méně agentem-provokatérem, na své známé řekl vše, co věděl. A jakkoli Omladina existovala jen v policejních představách, o politickém smýšlení pokrokářů bylo stěží možno pochybovat. Mrva si navíc ve snaze učinit se zajímavým mnohé přimyslel.

Krátce před procesem byl Mrva dvěma radikálními pokrokáři brutálně zavražděn. Tato zbytečná vražda procesu nezabránila. V únoru roku 1894 bylo 68 obžalovaných, různého politického smýšlení, jež jen politický proces svedl dohromady (např. A. Rašín, S. K. Neumann, A. Hajn, K. S. Sokol), odsouzeno. Tresty vězení či těžkého žaláře v tomto procesu se pohybovaly od několika měsíců po 8 let.

Po nástupu Badeniho vlády v roce 1895 byla valná většina odsouzených amnestována. Vrazi R. Mrvy byli souzeni v jiném procesu a museli si svůj trest odpykat.
(mp)

Pernes J.: Spiklenci proti jeho veličenstvu. Historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách, Praha 1987

Zdroj: www.libri.cz