Karel Heřman – vyvolený z kapely Čanki šou

S Karlem Heřmanem bychom mohli hovořit celé hodiny, dělí nás vzájemný respekt a neviditelné pouto
vnitřních znalostí lidského procesu – transformace prostřednictvím bílé magie. Karlovo zralé povědomí
něčeho nového, za což považuji kvalitní citově probuzený život, mne opravdu zasáhlo.Karel Heřman se narodil v Brně, dětství prožil, jak říká, harmonicky, jeho rodiče ještě žijí a jsou na svého
syna konečně pyšní, jak by taky ne, byl přijat samotným prezidentem Pákistánu, spolupracoval
s hvězdnými režiséry jako je třeba Věra Chytilová, Jan Švankmajer nebo současně nejviditelnější
kult Vladimír Morávek. S tímto režisérem začínají i Karlovi herecké zkušenosti, absolvuje pod jeho
režijní taktovkou svůj herecký debut v Nezvalově Manon Lescaut, hraje ústřední postavu pana Duvala,
mezi ročníkovými herci Janáčkovy akademie múzických umění se jeví tento neherec, člověk z lidu,
jako absolutní pozdvižení, kritikou je označen za překvapivého a nepřekonatelného.

S tímto označením tedy Karel vstupuje na brněnskou divadelní scénu a posléze i hudební.
Hostoval v Hanáckém divadle, v Divadle 7 a půl, v Mahenově divadle a jeho herecko – pěvecké ambice
se odrazily v muzikálu Vlasy, který odzpíval a odehrál v 270 reprízách v Praze. Nakonec se ale opět vrací
do Brna, protože jak tvrdí, člověk má svoje mýtické kořeny a hlas jeho srdce proudí tam, kde je jeho
domov.

Karel má svůj rodinný kruh, dceru a skvělou ženu, pokládá je za součást sama sebe, ale především
za oporu, bez níž by nemohl tvořit své umění. Divadelní, filmový herec a zpěvák Karel Heřman je v
současné době nejvíce spojován s hudební formací Čanki šou
, po návratu z Prahy se údajně zpívání už nechtěl věnovat, ale na jednom večírku se nad ránem zrodilo
něco, co je v současné době hudební kritikou považováno za jev na brněnské hudební scéně za
komunikativně integrovaný. Formace Čanki šou: Karel jako frotman kapely a Guru je opravdu
na jevišti nepřehlédnutelný, a dělá to nejenom Karlova postava – proporčně znázorňuje spokojeného
brněnského “Buddhu“ – ale především Karlova hlasová a intonační kvalita.

Po delší době jsem si opět uvědomila, že v tomto žánru, který podle hudebních kritiků můžeme v
případě Čanki nazývat – world music či etno – pop, je stále nejdůležitější vnitřní harmonizace a kolektivní
kapelová spoluúčast na vibraci, energii a rytmu celého tělesa. Karel není žádný nováček, jeho kořeny
sahají mnohem dál a na jeho zpěvu je to také vidět, mluví o hlasové hygieně, o tvorbě hlasu,
bez školených deformací, sám si prošel i přípravou na Ježkově konzervatoři, co ale považuje za
nejdůležitější je transparentní přesvědčenost o emotivním probouzení, jde tu o emoční práci s hlasem –
připodobňuje to k jakémusi stupni tranzu, kdy se prostřednictvím dobře vedeného hlasu,
bez použití srozumitelných slov – vokálů a slabik – odblokovává lidské podvědomí. Vedle toho však
zpěvák musí mít jisté znalosti, či chcete-li zkušenosti, bez nichž se pak stává pouhým manipulátorem
a to Karel zásadně odmítá. Jak říká on sám, jde tu o složitější návyky, které získáváte praktikováním –
magie – ano, ale vše je o lidské psychice – o vyjádřených a potlačovaných emocích.
Zpěv je tedy Karlovým niterným pocitem vlastní harmonie a jeho nejvěrnějším procesem
komunikativního přenosu energie, na jedné straně stojí posluchač, od kterého cosi příjmu,
abych mu to vzápětí vrátil. Tento jev energetické komunikace je i dle mého soudu naprosto novým
zdrojem, jenž před námi otvírá nové světy.

Díky dialogu s Karlem Heřmanem jsem přesvědčena, že lidí jako je on u nás přibývá i v této výsostně
umělecké formě, za jakou považuji současnou hudební formaci Čanki šou.
(Moje zážitky z koncertů Čanki šou? Odpočinek a pozitivní vibrace rytmu mne posunuly za
hranici předsudků a emoce se mi jevily jako energie celého mého těla. Proměna z bodu nepociťování
se totiž může na základě těchto vyjimečně připravených jedinců díky jejich přenosům zničehonic
probudit do něčeho nového – jakéhosi energetizujícího života a důraz kladu na jev, který díky Bohu
nebude dostupný těm, co potřebují doslovný manuál, neboť obsah se zde získává přímou zkušeností
a vlastním sebepocítěním této inteligentní imaginace – energie).

Karlova moudra:

Čanki šou – Self etno – je to o sebevydávání se, věci vyvěrají z Vás. Základem je návrat ke kořenům našich pudů a emocí.

Adrelínoví hráči – proces časového úseku, kdy se hraní na pódiu odevzdáváte společně prožité spontaneitě. Zázrak spolupráce v týmu lidí – život.

Komunikace bez předsudků – vrchol kultury vidím v pochopení katarze ( vnitřní duševní očista prožitého děje ), lidi nesmíte strašit, ale můžete jim pomoci se otevřít. Změněný stav vědomí je základní lidská potřeba. Duchovní rovina tohoto vyvěrá i z pochopení kvality tradice daného národa, tady u nás na to Češi pomalu zapomínají a to je kruté dogma, jenž musí být bráno v potaz.

Celebrita – Být v Blesku není žádná výhra a už vůbec to neznamená být celebritou, navíc mám pocit, že tohle blbý slovo možná taky vymysleli Češi. Celebrita? Proboha snad osobnost – ve spojení s lidskou důstojností. Pro mne Cyril Höschl – vynikající novinář, psycholog – pro mne osvícený v mnoha směrech.

Diktát – český “šoubyznys“ – Česká republika je jediný demokratický stát na světě, kde se nepouští v rádiích (až na malé procento) co lidi chtějí poslouchat, ale to co lidi poslouchat musí – odtud diktát gramofonových firem.

Drogy – nejsem pravidelným konzumentem, hulil jsem. Vnímám tento jev negativně pro děti do 21 roku dospělosti – pak je to o lidské svobodě.

Víra – bez ní se žít nedá, přesto nesouhlasím s dogmaty Katolické církve – tady jde o kupčení s Bohem. Ztotožnit se s modelem je pokaždé ve smyslu komunikace s Bohem nefunkční. Pochopit Boha: „Ať jsi, nebo nejsi, mluvím s Tebou.“

Hodnota slova – slovo ztrácí na obsahu, bylo zneužito. „Když mluví zbraně, Můzy mlčí.“ Jde o chování každého jedince k národní kultuře.

Vina – Mám hrůzu z davové psychózy a nevěřím na kolektivní spoluvinu.

Duchovní očista – jdu do lesa, dám si před tím čaj a pak křičím, zpívám a běhám a sedím v lese sám. Můžu to tak jednou do roka.<>

Karel Heřman je opravdovou osobností – až jsem popsala devět papírů tak mi konečně otevřel své duchovní bohatství a já konečně pochopila, proč jsem se s tímto člověkem sešla. Jeho dar spočívá v opravdu kvalitním záznamu – pojmenování jevů jako je například citová postiženost každého z nás… Zablokované emoce se hromadí a v podobě negativní energie mohou způsobit vážné choroby. Spirituální kvalita bílé magie totiž spočívá v tom, že naleznete cestu – kdy se její účinky v estetické formě mohou uskutečňovat a prostřednictvím jejího působení pak léčí naše vědomí i tělo. Karel s pousmáním ví, že není Šamanem, ani Guru, ale opravdovým umělcem svého nástroje, jeho hlasu. Jeho zpěv nás může osvobozovat a otvírat hodnotnému životu prožitých emocí a nalezení vnitřního daru osobní magie – léčba vlastní žitou energií.

Takže závěrem: jsem konečně bez předsudků o vyvolených, protože sedí třeba naproti Vám.

Psáno pro informacezbrna.cz
Lenka Valerie Valachová