Nová premiéra Divadla Čára s Baconem Slaninou

Konečně! Dramaturgická linie Divadla Čára
„Fragmenty“, která hrdě započala dramatizací textu Ladislava Klímy „Jak bude po smrti“ pod názvem „Obešel já polí pět“, pokračuje dalším titulem; téměř monodramatem, v němž bude účinkovat Leoš Bacon Slanina.

Věřte – nevěřte, nedozvíte se více, neboť realizátor projektu, skrytý pod pseudonymem ADAME, nechce prozatím nic dalšího sdělit. Na stálé naléhání redakce z něj vypadlo toto:

„Pokud bychom se chtěli zmiňovat o všem, nikdy bychom neskončili. A o to přece jde, skončit, skoncovat s tím. Jistě, i když se teď zmíníme jen o některých okolnostech, stejně s tím vším hned neskončíme. Ale aspoň tím přijdeme na jiné sračky. A pokud si jsou všechny sračky podobné, což není pravda, stejně na tom nesejde, je dobré přijít na jiné sračky, postoupit ve sračkách o kousek dál, čas od času, tak trochu přelétat jako jepice:“ (Sam B.) Protože tak dlouho si myslíme, že se jedná o něco skutečného a přitom to bylo jen zdání, neboť jsme byli po dlouhou dobu slepí.

Kdo komu věnuje svůj nesnesitelně bezmezný volný čas? Kdo pro koho si vymýšlí své nesnesitelně bezmezné problémy? A tak čekám, kdy mě kdo z těch osloví a řekne, že dýchám příliš nahlas, že mluvím příliš nahlas, že jednoduše žiju příliš nahlas, dá se prostě říci nepřístojně, či nevhodně chcete-li. Odrazem znásobené šeptání pode dveřmi a na chodbách se mi plíží pod spodky, protože všechno ví, protože vědět všechno je záhodno. Jejich stará a svraštělá ústa přežvykují a vyplivují uslintaný svět plný prázdných východisek a floskulí vypocených v krátkém, ale výstižném, samozřejmě že přesném televizním pořadu. Za svými kukátky zaznamenají váš správný počet končetin a jejich svědomí při tom krní, zakrňuje, vlastně se zmenšuje, smršťuje a mizí v přímé úměře jejich voyeurství.V hlavách kódují čas, kdy splachuji, aby pak v celé kráse podali světu obraz mého zdařeného života.

Je jim patnáct a viděli mé obnažení na širokoúhlé obrazovce v DVD kvalitě, je jim sedmdesát a mávají mi každý den z okna (za mými zády samozřejmě). Je mi třicet a pomalu, ale jistě, zavírám oči a doufám, že všechno až do konce zaspím… Kdy přichází ta chvíle, ten moment, kdy se čas zastaví a my uvízneme, jeden po druhém se zasekneme? A kdy přichází ta chvíle, ten moment, kdy se v tom uvíznutí vzdáme a umrtvíme, úspěšně se sami pohřbíme, sami nad sebou zapláčeme a mlčky se přidáme ke stádu špinavců?“

Tak uvidíme; premiéra se koná 28. dubna v 19:30 h v sále Divadla 7 a půl. Těšte se!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.