Bolschoi Don Kosaken
Jeden z nejslavnějších sborů Evropy bude v předvánočním čase koncertovat v Brně. Mužský sbor Donští kozáci 22. prosince v Konventu Milosrdných bratří představí především starou ruskou hudbu, na programu jsou ale i světové koledy. Koncert začíná v 19.30 a koná se v rámci VIII. ročníku Cyklu staré hudby. Vstupenky v obvyklých předprodejích.
Sobota 22.prosince 2007 v 19.30 hod.
Konvent Milosrdných bratří, Vídeňská 7, Brno
Bolschoi Don Kosaken (Rusko/Rakousko)
Sbormistr Petja Houdjakov
Bolschoi Don Kosaken
– jeden z nejslavnějších sborů Evropy byl založen v roce 1981 Petjou Houdjakovem po rozpadnutí známého mužského sboru Don Kosaken, který založil a řídil dirigent Sergej Žarov. Nově vzniklý sbor Bolschoi Don Kosaken je sestaven z operních sólistů předních evropských scén, v čemž spočívá jeho výjimečnost. Jeho cílem je zachování stylové interpretace jak ruské sakrální tak světové písně.
O kvalitě sboru píší nesčetné tiskové kritiky a recenze a řada vyznamenání, která byla udělena jak sboru pro jeho nahrávky (mezi jiným Zlatá deska EMI v r. 1996) tak jeho zakladateli a stálému uměleckému řediteli Petjovi Houdjakovi: např. Zlatý kříž za kulturní zásluhy pro Rakousko ( 1994), titul profesora (2000), vyznamenání Humboldt University v Berlíně (2000) a další.
Svobodní kozáci byli vojensky organizovaní hraničáři. Vytvářeli nárazníkové pásmo v oblasti stepí proti útokům kočovnických vln z Asie. Kozácké svazy měly státní suverenitu a polsko-litevský stát a později Kateřina Veliká musely vyvinout velké úsilí, aby je včlenily do svých říší. Kozáci si však zachovali jistý stupeň autonomie. O poslední zbytky nezávislosti je připravili bolševici, proto nimž marně vedli povstání. Výmluvně jejich situaci popisuje jejich rodák Michail Šolochov ve svém několikadílném románu Tichý Don.
Důsledkem vzniku bolševického Ruska byla obrovská vlna emigrace. Její centra byla jek v Paříži a Berlíně, tak Praze či Sofii. Mezi emigranty byli i umělci, jako již zmiňovaný Sergej Žarov, který založil v roce 1921 v Sofii sbor Donští kozáci. Jeho nejslavnější nahrávka je balada O dvanácti loupežnících, z duchovní tvorby modlitba Věřím Alexandra Tichonoviče Grečaninova. Žarovův soubor byl meziválečné Evropě svým hudebním výrazem vrcholem hudební interpretace.
Dr. Vít Pospíšil
