Fotografie Jaroslava Forejtka z cest do Afriky
Fotografuji již od dětství. Otec vlastnil fotoaparát Voiklender, měli jsme doma i fotokomoru. Na vysoké škole jsem pracoval s fotoaparátem Pentagon Six, který v té době představoval špičku ve formátu 6×6. Věnoval jsem se především reportážním snímkům.
V pozdějších letech jsem neměl tolik času (a ani komoru), abych se svému koníčku pravidelně věnoval. Oživení nastalo s nástupem digitálních kamer – do digitální techniky jsem se ihned zamiloval. Začínal jsem s Minoltou s rozlišením pod 1 MB. Zpočátku jsem měl kompaktní kamery, ale jak nabídka na trhu rostla, rychle jsem je vyměňoval – prakticky každý rok jsem měl nový model. Obzvláště mě zaujaly výrobky Olympusu. Postupně jsem používal přístroje s rozlišením 5, 6, až 7,5 MB. Fotografoval jsem především sport – zimní i vodní lyžování, hory a moře. Většina fotek byla „rodinná“, vždy s několika ulítlými. Ulítlé „umělecké“ ale nenacházely u rodiny pochopení. Snažil jsem se zvyšovat kvalitu a učil se pracovat s Photoshopem. V té době se mi otevřely nové obzory a z koníčku se stal kůň…
Počátkem roku 2005 jsem jel poprvé do Keni. Před cestou jsem si pořídil zrcadlovku Canon EOS 20D a teleobjektiv 300 mm. Příroda a zvířata Afriky mě uchvátila, brzo jsem začal připravovat další cestu a pak další a další… Do Afriky se vracím každý rok, v poslední době i několikrát ročně. Mám spoustu fotografického materiálu z Keni, Namibie, Botswany, Ugandy, Zambie. Letos v únoru jsem byl v Tanzanii, na podzim se chystám na Madagaskar a možná znovu do Ugandy. To je úžasná země, která se mi líbí nejvíc. Nádherná, bujná… Říká se o ní, že je perlou východní Afriky. Já bych spíše tvrdil, že smaragdem – nejdete zde tisíce odstínů zeleně. Rostliny, které v Evropě pěstujeme v domácnosti, rostou kolem cest, na lávových svazích pohoří Ruwenzori (5000 m) nebo Virunga (4500 m). Uganda je zemí, v níž naleznete Velkou příkopovou propadlinu a největší africká jezera – Victoria, Albert, Edward. Jde o místo plné kontrastů, s pohnutou historií i velkou chudobou. Mám k této zemi velmi srdečný vztah, adoptoval jsem zde děti na dálku a pomáhám charitě. Loni jsem nechal jednu kameru v ugandské vesnici a výsledky mě nadchly – kvalita snímků není prvotřídní, ale témata výborná. Přímý kontakt s prostředím, s lidmi, se zvyky. V každé CD dodávce se najde několik vynikajících fotek. Založil jsem ateliér JAFO, který se bude věnovat podobným projektům.
Pro příští cesty jsem vylepšil i své fotografické vybavení. Mám nyní dvě zrcadlovky: Canon EOS 20D a 5D a spoustu objektivů – od širokoúhlých až po „dlouhá skla“. Nejraději mám práci s portrétním objektivem 85 mm o světelnosti 1:1,2. V kombinaci s Canonem se dá používat i prakticky za tmy a snímky jsou doslova snové… Mým snem pak je Canon EOS 1Ds Mark III, musím ale vydržet pár měsíců, než se stane cenově dostupnějším… Digitální fotoaparáty se staly standardem, nad filmy již dávno zapadlo slunce.
V současnosti vystavuji své vybrané fotografie v brněnské Galerii pod Petrovem v Kopečné ulici.
Ing. Jaroslav Forejtek (*17. 10. 1952)
