Dálky a hlubiny Karla Prokopa
Ve Francii je uznávaným dokumentaristou, v České republice ho zná málokdo. Televizní studio Brno ČT přichází s portrétem dnes 65letého režiséra Karla Prokopa Zámečníka. Dokument Dálky a hlubiny Karla Prokopa vysílá ČT2 v sobotu 29. 3. 2008 ve 21:50 (repríza 30. 3. 2008, ČT2, 9:45). Režie Karel Fuksa.
Režisér Karel Prokop (v době studií na pražské FAMU ještě Karel Zámečník) odjel v roce 1965 na praxi do Paříže, aby natočil film o malíři Šímovi. Československá televize jej vzápětí povolala z Francie zpět – ovšem příslib místa televizního zpravodaje ve Francii byl pouhým trikem. Mladý režisér skončil ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni a byl obviněn z velezrady. Po propuštění se mu prostor tuzemských sdělovacích prostředků definitivně uzavřel, a tak po nějaké době odešel znovu do Francie, aby tam zůstal natrvalo. Dokončil nejprve film o Šímovi a dále realizoval celou řadu zajímavých dokumentů. Inspiroval se zejména tajemstvím moře a životem pod hladinou, natočil ale také dokumenty o Franzi Kafkovi, Herbertu von Karajanovi a po sametové revoluci například o Václavu Havlovi. V posledních letech natáčel především v Kirgizstánu, Tádžikistánu, Jemenu a dalších méně známých zemích.
Brněnský štáb natáčel s Karlem Prokopem například na ostrovech v Lamanšském průlivu, v Paříži a také v Brně s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Právě on kdysi Karla Prokopa obhajoval. „Prokop je v oblasti dokumentu světově uznávanou osobností, u nás o něm ví málokdo, i když se jeho filmy občas objeví na festivalech,“ říká režisér Karel Fuksa, který se s Prokopem kdysi setkal na FAMU, kde oba studovali. Ve filmu použil ukázky z Prokopových dokumentů a filmů natáčených jak v zahraničí, tak v České republice.
Karel Prokop Zámečník mluví stále výborně česky, i když jeho dnešní vlastí je Francie a především Afrika a moře, kde natáčí. „Nejsem dokumentarista, který stojí za kamerou a pozoruje,“ řekl Karel Prokop v roce 1996 v rozhovoru pro Lidové noviny. „Účastním se věcí, o kterých točím. Na FAMU mě vychoval hraný film a dneska jeho postupy využívám v dokumentu.“
Stopáž: 57 min.
Hana Orošová
