HaDivadlo opět v Praze!

Divadelní adaptaci slavného trezorového filmu Jana Procházky a Karla Kachyni Ucho v HaDivadle (ve světové premiéře) připravil režisér Ondřej Elbel v roce 2010. Pražské uvedení ve středu 22. června 2011 se odehraje v jedinečných kulisách Slavnostní síně Národního památníku na Vítkově, který sice byl postaven na konci 20. let minulého století k poctě československých legionářů, ale mnohem známější je jako místo věčného odpočinku prvního komunistického prezidenta, jako Mauzoleum Klementa Gottwalda. Ironií dějin se tak o praktikách v nejvyšších patrech politické garnitury a všudypřítomném strachu 50. let bude hrát právě na místě, kde si předtím školáci prohlíželi balzamované tělo prvního dělnického prezidenta.

O dva dny později, v pátek 24. června 2011, proběhne v Divadle Archa pražská premiéra nové autorské inscenace HaDivadla a režijního tandemu SKUTR Všichni jsme Marlene Dietrich aneb Studie Odyssea. Představení inspirované tématem základního evropského mýtu o cestě a návratu domů završilo sezonu, která se pokoušela ohledávat fenomén člověka unikajícího, hledajícího, překračujícího hranice, člověka, který na složitou dobu mnoha možných alternativ a nepřeberného množství možností, na pozdní dobu nekonečného množství pravd a existenciální krize plynoucí z takové situace reaguje útěkem do vlastních světů, do světa virtuality nebo do neznáma. Výchozí téma, Odysseovo desetileté bloudění na cestě domů za svou královnou, je zde ale variováno a metamorfováno do ryzí současnosti, jejíž realita je stále častěji ovlivňována, přesouvána, či úplně žita v realitě virtuální.

režie: Ondřej Elbel

hrají: Petra Bučková, Martin Siničák a Cyril Drozda

středa 22. června 2011 od 19:30 v Národním památníku na Vítkově

vstupenky na pokladnách Národního muzea (Historická budova, Nová budova, Národní památník) nebo na tel. 222 781 676

vstupné: 200/120 Kč

Vůbec poprvé může divák na jevišti vidět Ucho, divadelní hru, kterou podle sejnojmenného filmového scénáře svého otce Jan Procházky napsala Lenka Procházková. Legendární film Karla Kachyni se natáčel v roce 1969, na začátku roku následujícího ale cenzura z pochopitelných důvodů nedovolila jeho promítání – film totiž bez náznaků, zbytečných metafor a nicneříkajících paralel zcela jasně a přímo pojmenovává a odhaluje praktiky komunistického režimu v 50. letech. Ucho zároveň není jen pouhou politickou hříčkou – je také obrazem dvou lidí, muže a ženy, kteří se každý jinak a po svém kácí, ohýbají a jinak deformují pod tíhou moci.

Rodák z jihomoravských Ivančic. Po válce studoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, byl vedoucím mládežnického statku, v 50. letech pracoval v Ústředním výboru Československého svazu mládeže jako organizátor mládežnických brigád v pohraničí. Od roku 1959 působil jako dramaturg a scénárista ve Filmovém studiu Barrandov, pro které vytvořil 34 scénářů. V 60. letech také pracoval ve vedení Svazu spisovatelů, byl politicky aktivní, přátelil se s prezidentem Antonínem Novotným, se kterým se později, když se stal mluvčím reformního křídla KSČ a jednou z hlavních postav Pražského jara, názorově rozešel. Po sovětské invazi byly jeho filmy i knihy zakázány, u nezávadných filmů bylo jeho jméno vymazáno z titulků, sdělovacími prostředky byl skandalizován, těžce onemocněl a v únoru 1971 ve věku 42 let zemřel.

Z filmů natočených podle Procházkova scénáře: Ať žije republika, Kočár do Vídně, Už zase skáču přes kaluže, Svatby pana Voka, Ucho, Páni kluci.

režie: SKUTR

hrají: Cyril Drozda, Jan Grundman, Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Simona Peková, Ján Sedal, Erika Stárková a Sára Venclovská

pátek 24. června 2011 od 20:00 v Divadle Archa

Toužíme po uplynulém v čase, místě a životě…, ale není to trochu pošetilé? Již Albert Einstein objevil, že čas plyne jen jedním směrem. Život plyne… Svět Internetu již není doménou pouze mladých lidí. Vody tohoto virtuálního oceánu brázdí i mnoho osamělých srdcí starší generace. Ústřední manželský pár se také vydává na svou Odysseiu, aby našel cestu domů. Po cestě naráží na svůdné Sirény. Proplouvá mezi Skyllou a Charybdou. Podléhá čarovné Kirké či Kalypsó. Rozmlouvá s Teiresiem. Při chatování si vyslechne žárlivé scény Othella, bude tesknit po ztraceném domově či mládí ve stylu Čechova a potká mnoho Krappů, Hammů či Clovů neboť Internet a divadlo často jedním jsou. Maskuje a demaskuje své udatné reky, kteří jsou alespoň pro prchavý okamžik tím, kým být touží. Jsou ve světě, který je jejich, i když je jen smyšlený.

Režijní tandem SKUTR pracuje originálním a v kontextu českého divadla ojedinělým způsobem, kombinuje tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text a zvuk a vždy vychází z inspirace určitým tématem a lidmi, kteří na něm pracují. Jejich představení se pravidelně zúčastňují mezinárodních divadelních festivalů po celém světě, mimo jiné prestižního festivalu Fringe v Edinburku, a například představení La Putyka reprezentovalo současné české divadelní umění na Světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Jan Havlice, dramaturg HaDivadla