Divadlo Husa na provázku iniciuje brněnskou smuteční slavnost na počest Václava Havla

Představení mýtického textu, který mluví o duši Čechů, českém údělu a o tom, že i v nejtěžší situaci je to třeba: zachovat si schopnost milovat, odpouštět a nelhat. „Je to neobyčejně vtipné a tu a tam to zabolí.”

Hluboce zarmoucené Divadlo Husa na provázku

30. června 2010 Brno, Praha, Avignon

Z Brna vyjížděli v devět, z Prahy v jednu. Hned na úvod nevzali Štěpánovi B. do autobusu velociped a nechtěli ani prase – když jim nicméně řekli, že je to prase od pana prezidenta Havla, obměkčili se. Ne však na dlouho – pořád mluvili o šašcích počmáraných a že něco tak výstředního už dlouho nevezli. Cesta ubíhala hezky. Kousek za Plzní je stihnul uragán a čtyřikrát byla zácpa. Oni si z toho nic nedělali – tetelili se: Jedou do Avignonu!

3. července 2010 Avignon

Včera poprvé hráli. Dopředu jim říkali, že festival se teprve rozjíždí – a že nejpíš nebude mnoho diváků – ale to se sekli. Jméno Václav Havel zapůsobilo na Francouze úplně elektricky. Byla hlava na hlavě a spousty i stály. Po představení se volalo Bravo a Eliška Boušková dostala za stanem připomínky od nějakého Švýcara, odborníka na Havla. Řekl jí, že špatně přeložila větu Polibte mi už všichni prdel. Že tam měla blbě přízvuk.

6. července 2010 Avignon

Ve vedlejším stanu pořád dokola cvičí nějaká dechovka. Do toho měli ranní generálku na Pižďuchy. Od devíti od rána. V deset třicet dorazily děti. Havlova pohádka jim připadala trochu záhadná – inu: napsal to Havel a režíroval Morávek – ale neutekly. Když představení skončilo, museli odpovídat na různé dotazy, co se pana prezidenta týče – jak se má, co bude s eurem a zda-li je skutečně Prodaná nevěsta páně prezidentovým dílem. Že je jakožto operní skladatel úžasný talent.

9. července 2010 Avignon

Ráno zase už hráli Pižďuchy- tentokrát už stan praskal ve švech, děti se smály, Havlovi rozuměly, držely palce Holendovi,aby se taky nestal Pižduchem – a na závěr měly radost, že přišly. Vyřiďte panu Havlovi, že je velkým dětským autorem – řekla jim pak jedna paní učitelka na rozloučenou-

14. července 2010 Avignon

Bylo teplo a byl výlet. Do toho měli Francouzi státní svátek, autobusy nejezdily a v jedenáct v noci vylezli všichni na kopec, aby si tam užili ohňostroj na oslavu republiky. Chrlení ohně bylo dlouhé a vydatné. Petr Oslzlý telefonoval, že se zdrží v Paříži – měl tam mít večer schůzku s P. Brookem. Jedna paní nám po představení donesla koláč – na tom koláči bylo marmeládou napsáno VIVAT HAVEL!

12. srpna 2010 Brusel

Pižďuši byli zas vyprodaní a Prase taky. Po představení zas ovace a zas volání Bravo a jeden manager jim řekl, že je chce do Marseille.

6. září 2010 Moskva

Hustota obecenstva na představeních se proměnila v takovou tu plzeňsko-portovní blahé paměti – Moskvané spořádaně stáli fronty, dobývali se na toalety a kousek od karavánků bylo slavnostní odhalení fresky, co ji tam po čtyři dny malovalo pět výtvarníků z celé Evropy. Freska představovala ruskou krajinu z výstřední perspektivy, úplně nahoře byla reklama na Milku a portrét Lenina a Johna Lennona a Václava Havla.. ŘEKNĚTE PANU VÁCLAVU HAVLOVI, ŽE ZMĚNIL SVĚT – řekl jim pak jeden milicionář. Tak to rádi posíláme dál. (z deníku režiséra Vladimíra Morávka)

Srdečně Vás zveme –

jsou dny, kdy je třeba sejít se u jednoho stolu –

Ať zástup kapitánů za nejčestnějších okolností nese jeho křehké tělo směrem k věčnosti.

A všechny salvy ať jsou odpáleny. Zemřel velký muž!

zarmoucené

Divadlo Husa na provázku – ten provázek jest přitom tentokrát natažen mezi černým smutkem a mihotavým uklidněním –

P.S. Po představení bude slivovice a kdo něco bude chtít říct, může –