Výstava díla Bohdana Laciny ke stému výročí umělcova narození
Rodák z Českomoravské vysočiny se poměrně záhy dobral stylově nezaměnitelného výtvarného projevu. Východiskem jeho cesty byl původně ortodoxní surrealismus, jehož základnu však brzy pod tlakem společenských událostí druhé poloviny třicátých let a hlavně let válečných opustil, aby se pokusil dospět k vlastní poetice. Jeho úsilí přineslo pozoruhodné výsledky v malířských dílech, která lze zařadit do několika základních motivických okruhů. Jako jeden z brněnských členů Skupiny Ra vystoupil Lacina na veřejnost s díly figurálními i s obrazy, které se inspirovaly jednak rodnou Vysočinou, jednak hudebními zážitky. Malíř se svou tvorbou odvážil i do sfér matematicko-fyzikální problematiky. Jeho tehdejší melancholicky laděné malby nemohou zatajit ohlas válečného času ani značnou míru melancholické poezie.
Dogmatické požadavky, kladené v padesátých letech na uměleckou tvorbu, však jeho slibný tvůrčí rozmach potlačily. Umělec se sice i nadále věnoval knižní ilustraci a volné grafice, ale jako malíř se na dlouhá léta odmlčel. Před malířský stojan se znovu postavil až když se poměry v kultuře začaly uvolňovat. Uvědomoval si přitom, že musí usilovat o malířský projev, který bude odpovídat změněným životním poměrům.
Po usilovném tvůrčím zápase nakonec v letech šedesátých dospěl k druhému vrcholu své životní umělecké dráhy.
Bohdan Lacina i za nových podmínek zůstal věrný základním okruhům dřívějšího tematického repertoáru, obohatil však výrazový rejstřík a metaforiku svého díla o nové, místy až symbolické polohy. Na výstavě to je na první pohled zřejmé z projasněné barevné škály jeho malířských pláten i z jejich rezonance s lidským údělem. V malířově tvůrčím procesu posílila meditativní složka i touha po humanistickém poselství díla. Ovlivnilo to mimo jiné i orientaci na odkaz dávných mýtů i jejich aktualizaci v souladu s nazíráním moderního člověka.
Za přínos naší výtvarné kultuře se Bohdanu Lacinovi dostalo četných vyznamenání a poct, hlavně si však získal respekt v českých kulturních kruzích. Jeho osobnost mnoho znamenala rovněž díky celoživotnímu pedagogickému působení, které završil jako profesor na katedře dějin výtvarného umění Filozofické fakulty brněnské univerzity.
Zahájení výstavy v síních Muzea města Brna dne 22. února 2012 na Špilberku se stává příležitostí ke křtu knižní monografie Jiřího Hlušičky Bohdan Lacina. Kniha, kterou vydalo Nakladatelství Masarykovy univerzity v Brně, přibližuje umělcovu osobnost a vývoj jeho díla nejen úvodní monografickou studií, ale též osobními svědectvími přátel, jakož i obsáhlou obrazovou a textovou dokumentací včetně soupisu malířského a grafického díla a knižních ilustrací, jehož autorkou je Kateřina Svobodová.
Animační programy pro školy k tématům malby a knižní grafiky, avantgardy a brněnských tvůrčích skupin. Součástí je ukázka tisku na grafickém lisu, mj. u příležitosti Světového dne grafiky.
Vhodné pro MŠ/ZŠ/SŠ/VOŠ/VŠ.
Informace a objednávky: MgA. Barbora Svátková; svatkova@spilberk.cz, tel: 542 123 635
Michaela Budíková
Foto: archiv Muzea města Brna
