Česká ministerstva odmítají přiznat cizincům sociální práva: hrozí tím porušení práva EU

Cizinci, kteří v České republice žijí a pracují, avšak nemají dosud trvalý pobyt, jsou povinni odvádět – stejně jako všichni ostatní zaměstnanci – pojistné na sociální pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a též pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Jejich sociální práva plynoucí z přispívání do systému ovšem české zákony omezují, takže pokud tito cizinci ztratí práci, mimo jiné nemohou vstoupit do evidence uchazečů o zaměstnání a přestávají být účastníky veřejného zdravotního pojištění. „Tato situace je nespravedlivá vůči všem pracujícím cizincům, ovšem obzvláště skandální je v případě cizinek, které otěhotní a z tohoto důvodu jim zaměstnavatel neprodlouží pracovní smlouvu, což se v praxi běžně děje. Tyto cizinky si pak musí porod a veškerou s tím spojenou péči platit samy v rámci komerčního zdravotního pojištění, které je velmi drahé a zároveň negarantuje proplacení potřebné zdravotní péče,“ upozorňuje Linda Janků z NESEHNUTÍ.

Uvedené nastavení české legislativy, kdy cizinci do veřejných pojistných systémů povinně přispívají, avšak nemohou z něj čerpat, je nejen předmětem dlouholeté kritiky odborné veřejnosti, ale nově jej zakazuje rovněž Evropská unie. Směrnice EU o jednotném povolení [1] stanoví, že sociální práva nelze omezit u cizinců, kteří „byli zaměstnáni po dobu nejméně šesti měsíců a kteří jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní.“ [2] Tato směrnice musí být implementována do právního řádu ČR nejpozději do 25. prosince 2013. Jak podotýká právník Pavel Čižinský: „Od tohoto data tedy cizinci, kteří jsou zde zaměstnáni více než 6 měsíců, musí mít rovná sociální práva jako čeští občané. V opačném případě hrozí České republice ze strany EU za neprovedení směrnice sankce. Systémové vykořisťování cizinců státem, k němuž v současné době dochází, by tak mělo být ukončeno.“

Úředníci Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR, jež jsou pověřena přípravou příslušné novelizace, se však rozhodli, že cizincům rovná práva nepřiznají, a to navzdory tomu, že je na povinnost tak – vzhledem ke směrnici o jednotném povolení – učinit upozornili i veřejný ochránce práv a zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva. „Cizinci mají být zrovnoprávněni pouze v oblasti sociálních služeb a státní sociální podpory, avšak nikoli ve zdravotním pojištění a v podpoře v nezaměstnanosti. Taková úprava však představuje jasné porušení práva EU a je v rozporu s požadavky směrnice,“ konstatuje Pavel Čižinský.

Jak přitom upozorňuje Linda Janků, povinnost České republiky ponechat této skupině cizinců postavení účastníků systému veřejného zdravotního pojištění, představuje pouze částečné řešení problému. „Organizace věnující se migraci i odborná veřejnost již léta usilují o vyřešení problému komerčního zdravotního pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem, které neproplácí všechnu potřebnou péči, parazituje na veřejném systému a je diskriminační. Zatím se však nepodařilo překonat lobbying komerčních pojišťoven, který usiluje o zachování svého monopolu nad touto lukrativní skupinou pojištěnců,“ vysvětluje Janků. „Implementace směrnice o jednotném povolení by měla přinést zlepšení alespoň pro část těchto cizinců, kteří pobývají v ČR za účelem zaměstnání. Ani zde se však zdá, že stát není ochoten ustoupit zájmům pojišťoven a dostát závazkům, které pro něj z práva EU vyplývají.“

Pavel Čižinský, advokát a právník Multikulturního centra Praha

Linda Janků, koordinátorka Kampaně za zdravotní pojištění migrantů a migrantek, NESEHNUTÍ

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě

[2] Viz čl. 12 odst. 2 písm. b) této směrnice.