Zdravý rozum do veřejného opatrovnictví, žádají obce
„Aby tuto agendu vykonávaly ze zákona pouze obce s rozšířenou působností, to považuji za zcela nepřijatelné,“ říká předsedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková a pokračuje: „Sice víme o obcích, kterým by se tímto krokem ulevilo, ale i o takových, které by jej vnímaly jako nepřípadný zásah, na který nejvíce doplatí opatrovanci.“ Také podle tajemníka SMS ČR Tomáše Chmely není paušální přesun do mnohdy vzdálených či obtížně dostupných obcí s rozšířenou působností šťastným nápadem – především právě s ohledem na zajištění práv opatrovanců.
V současnosti může být veřejným opatrovníkem kterákoli obec (a pokud tak rozhodne soud, dokonce se jím stát i proti své vůli musí). Sdružení místních samospráv ČR prosazuje, aby tomu tak bylo i nadále, nicméně myslí i na obce a města, které výkon opatrovnické agendy neúměrně zatěžuje. Předsedkyně Juřenčáková vysvětluje: „Rádi bychom zavedli možnost, aby takové obce mohly výkon této agendy prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy přesunout na příslušné obce s rozšířenou působností. „Óerpéčka“ by přitom měla povinnost takovou smlouvu uzavřít.“
„Takové uspořádání by se nám jevilo jako optimální,“ zdůrazňuje Jana Juřenčáková a pochvaluje si, že Ministerstvo spravedlnosti neopomnělo, že výkon opatrovnictví – který je výkonem státní správy – stojí obce nemalé peníze, a proto navrhlo, aby mezi ně bylo rozděleno téměř 0,4 miliardy korun. Na rozdíl od Ministerstva spravedlnosti ale SMS ČR ústy své předsedkyně požaduje, aby tyto prostředky směřovaly do všech obcí, kde bude opatrovnická agenda reálně vykonávána, tedy nejen do 205 obcí s rozšířenou působností. „Spravedlivost námi nastíněného řešení je myslím očividná,“ přizvukuje jí tajemník Chmela.
Jana Juřenčáková, předsedkyně SMS ČR
Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR