Robota – sonda do života nezaměstnaných

Dokument přináší několik terénních sond do života nezaměstnaných, ale i zaměstnaných na hranici životního minima, zejména v kritických průmyslových regionech. Tyto často tragické osudy jsou doplňovány odbornou perspektivou filozofa Václava Bělohradského, sociologa Jana Kellera, ekonomky Ilony Švihlíkové a rozvojového experta Tomáše Tožičky.

V mnoha regionech, které bývaly dříve označovány za průmyslové, v polistopadovém období výroba zkrachovala. Výsledkem jsou desetitisíce nezaměstnaných, kteří těžko nalézají uplatnění. Ale i mnozí z těch, kteří práci mají, žijí často na hranici existenčního minima. „Česká republika se pyšní tím, že zhruba pouze osm procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, ovšem už málokdy zazní, že nemalá část středních vrstev žije jen těsně nad touto hranicí,“ odůvodňuje myšlenku natočit dokument o osudech těchto lidí dramaturg Dušan Mulíček a dodává: „Zatímco statistiky průměrných platů vykazují vzestup, v praxi mnozí zaměstnaní čelí zhoršujícím se platovým i pracovním podmínkám a nestabilitě zaměstnání. Řada jich v nejrůznějších pozicích zažívá ústrky a zacházení ne nepodobné zkušenostem dělníků 19. století. Jakoby, řečeno slovy Ludvíka Vaculíka, komunismus padl, ale příčiny jeho vzniku byly zpět.“

Režisér Vít Janeček k filmu říká: „Žijeme v době otevřenosti, šance pohyblivých se zvyšují. Oč rychlejší je kapitál, o to pomalejší je adaptace těch, kteří z různých důvodů zůstávají na místě. Technický vývoj přinesl uvolnění velkých mas lidí z poddanských vztahů a nabídl jim nové společenské postavení, které bylo založeno na práci. Práce se tak stala novým činitelem socializace, který umožnil miliardám lidí zlepšit své podmínky a dosáhnout nového stupně svobody. Poslední půlstoletí se však stále častěji prosazuje automatizace výroby a zbývající manuální lidská práce se odsouvá kvůli vyšším ziskům do rozvojových zemí. Proměna Česka ze země výroby do země služeb probíhá velmi bolestivě a pomalu. Syrový film představuje tuto syrovou realitu: Zabývá se aktuální situací práce a lidí závislých na zaměstnání v naší společnosti. Mnohé rysy pracovní a společenské pozice někdejší dělnické třídy se dnes vztahují i na lidi jiných profesí. Bez tohoto pochopení nelze položit ani zodpovědět otázku, kam se poděla dělnická třída. Vývoj technologií proměňuje výrobní prostředky, organizaci výroby i práce a ty proměňují jak pozici, tak i společenské vědomí pracujících jako skupiny i jako jednotlivců. Co nemizí vzrůstá, jsou konkurenční tlaky na všech úrovních, požadavek růstu, inovací a flexibility. Jak ukázaly už rešerše k tomuto filmu, roste také uzavřenost pracovních prostředí i strach lidí práce veřejně sdílet své zkušenosti či formulovat své požadavky. To vše je tématem filmu.”

Hana Orošová, tisková mluvčí ČT TS Brno