Společný výslech: Jiří Grygar – Dominik Duka
Zdánlivě rozdílné světy víry a vědy se během rozhovoru dotýkají a vzájemně obohacují. „Naše základní témata se pohybovala v otázce proč a jak vznikl vesmír a jaký je úděl člověka v něm, na té jedinečné modré planetě,“ říká Dominik Duka. „Člověk je deformován svou profesí, konfrontace s teologickým pohledem na věc je pro mě velmi přínosná a věřím, že tomu tak bude i pro diváka,“ doplňuje Jiří Grygar.
„Během natáčení jsem pochopil, že u některých pořadů režisér vůbec není důležitý,“ netají se spokojeností s výsledkem natáčení režisér Jiří Strach a dodává: „Mně stačilo jen rozestavět kamery, vše ostatní udělali pánové za mě. Kdybych jim do jejich rozhovoru jakkoliv zasahoval, byl bych hlupák. Narušovat něco tak chytrého a inteligentního, to prostě nelze.“
Pořad se už tradičně natáčel v Arcibiskupském paláci v Praze. „Společný výslech jsme poprvé uvedli před dvěma lety, kdy se setkali Dominik Duka s prezidentem Václavem Havlem,“ vzpomíná ředitel brněnského studia České televize Karel Burian a odůvodňuje, proč nezůstalo jen u jediného natáčení: „Uvedení pořadu se tehdy setkalo s obrovským zájmem. Proto jsme se rozhodli v tomto úspěšném formátu pokračovat. Před rokem naproti Dominiku Dukovi usedl spisovatel Jiří Stránský, letos dramaturgie zvolila Jiřího Grygara. Jejich vzájemné setkání potvrdilo záměr zprostředkovat divákům setkání dvou významných osobností, které si dokážou vzájemně naslouchat a rozvíjet myšlenky prostřednictvím přátelského dialogu.“
První Společný výslech Dominika Duky s Václavem Havlem měl připomenout jejich společné věznění za minulého režimu na Borech. Tam se totiž setkávali a rozmlouvali. Po třiceti letech jejich témata ožila před televizními kamerami a nabídla mnohem víc než jen vzpomínky: současnost, hodnocení i výhledy do budoucna. „Už tehdy nás napadlo, že osobností, se kterými může Dominik Duka rozmlouvat, je mnoho a Společný výslech má velkou šanci na další zajímavá pokračování,“ doplňuje autor námětu a scenárista Romuald Štěpán Rob.
Hana Orošová
Foto ČT, Jaromír Šallé
