Pokračuje festival TRIALOG 2006

V pondělí 6. 2. 2006 v Mahenově divadle v 19:00 hodin
Thomas Bernhard: Ignorant a šílenec.
Režie: J. A. Pitínský.
Slovenské národné divadlo.

Slovenské národné divadlo

Thomas Bernhard – IGNORANT A ŠÍLENEC
(držitel Ceny Dosky v kategorii – “inscenace sezóny”, “ženský herecký výkon”, “scéna”, “kostýmy”)

Překlad: Martin Porubjak
Režie: Jan Antonín Pitínský
Dramaturgie: Martin Porubjak
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Štefunková
Hudební spolupráce: Richard Dvořák

Královna noci Ingrid Timková
Otec Dušan Jamrich
Doktor Ľuboš Kostelný
Pani Vargová Mária Kráľovičová
Číšník Winter Vladimír Obšil

Premiéra 21. ledna 2005 na Malé scéně SND

Psychologická groteska z operního zákulisí od jednoho z nejslavnějších dramatiků dneška v režii předního moravského režiséra.
Thomas Bernhard je jistě nejvýznamnější rakouský dramatik druhé poloviny 20. století. Hru „Ignorant a šílenec“ napsal původně pro Salcburské letní hry, také proto se celá odehrává v divadelní šatně operní divy a v divadelní restauraci. Večer, který spolu stráví slavná sopranistka, její příživnický otec a její vášnivý obdivovatel, operní fanoušek a ctitel v jedné osobě – jinak povoláním chirurg – tento večer je bizarní groteskou o vyšinutých lidských vztazích, o umění, které se stává samoúčelným a prázdným, o lidech, co si nemají co říct, i když mluví bez přestání. I v tomto Bernhardově textu platí, že celý svět je divadlo a my všichni jsme jeho herci…

„…Atmosféra je napnutá ako struna. Mašina na koloratúry v něj vylúdi najčistější trilok. Kráľovnou noci je Ingrid Timková. Mašina na city. Herečka predstavi všetky odtiene hereckého afektu. Od chladnej zdržanlivosti a pózy prechádza cez panovačnosť, hystériu až po rezignovanosť, zúfalstvo a sebaľutosť. …“
(Mária Jenčíková: Sláčikový rez mozgom. In: Pravda, 24. 1. 2005)

„…Slovenské národné divadlo na svojho Bernharda dlho čakalo. Dlho čakalo aj na túto konkrétnu inscenáciu, ktorá mala mať pôvodne premiéru pred viac ako rokom.“
(Zuzana Uličianská: Šialení ignoranti a kráľovne oci v novej divadelnej delikatese. In: SME, 24. 1. 2005)

„Inscenácia ako celok vzdáva hold kontroverznému rakúskému dramatikovi aj Mozartovej hudbe a svojou dôslednou čistotou a režijnou skromnosťou ukazuje veľkosť režiséra.“
(Zora Jaurová: Divadlo úbohého sveta. In: Týžděň, 31. 1. 2005)