Radek Petráš – Hů D Fak Emáj

Premiéra 22. 3. 2013 ve 20 hodin v HaDivadle.

“Představení jsem stvořil z toho nejlepšího, co jsem za dva a půl roku udělal a pro své stálé diváky připravil i spoustu nového. Diváci se dokonce mohou těšit na krátkou hudební vložku. Zahraji totiž na japonský elektronický hudební nástroj, který byl vytvořen teprve v roce 2005.”

Být na jevišti za roli, kterou někdo napsal před mnoha lety, a kterou publikum otestovalo již nespočetněkrát, je něco naprosto nesrovnatelného s tím, stoupnout si na jeviště, hovořit za sebe a lidem sdělovat své názory na svět, byť v komické podobě. Nikdy totiž nevíte, co bude fungovat a co ne. Postupem času jsem však začal stand-upu propadat víc a víc. Viděl jsem nespočet světových špiček svého oboru, jako jsou George Carlin, Jimmy Carr, Bill Bailey, Gad Elmaleh, Ricky Gervais a další. Viděl jsem například 3 500 lidí ve vyprodané hale, kteří se bavili jenom tím, že jeden člověk mluvil dvě hodiny do mikrofonu. Údiv. Obdiv. Fascinace. Já sám stand-up komedii chápu jako určitou sociální satiru schovanou do slušivého a zábavného hávu. Snažím se tedy nejen pobavit, ale i něco sdělit a vytvořit obraz společnosti i sebe sama v ní. Když mluvím například o debilních otázkách, které my lidé tvoříme, lidé se baví nejen nad absurdní odpovědí na otázku: „Ty jsi ten koš nevynesl?“ -> „Ale ano, vynesl, akorát mi těch odpadků bylo líto, a tak jsem je donesl zpátky.“ Ovšem mnozí se baví také nad tím, že prakticky jediný smysl této jízlivé otázky, kterou každý někdy řekneme, je druhého nas… Situace, kdy narazím na nějaké společenské tabu, jsou často zkouškou jak pro mne, tak i pro mé publikum. Náhle totiž rozdělím obecenstvo na ty, kteří jsou nad věcí a dokážou se i nad sebou samým zasmát a puritány, kteří mne v tu chvíli moc v lásce nemají. Je totiž na každém, jestli se své lidské hlouposti zasměje a třeba se i zamyslí, nebo bude zatvrzele sedět s rukama křížem a tvrdit, že jeho se to netýká. Musím však říci, že druhá skupina na mé vystoupení už moc nechodí, a tak se se svým publikem mohu pouštět na opravdu tenký led. Za což svému publiku upřímně děkuji.

Petr Chodura