1620 podpisů pod peticí proti zbytečným přehradám

Krajský úřad v Brně obdržel 1620 podpisů pod peticí proti zbytečným přehradám.
Petiční výbor Stop přehradě zároveň vyzývá ministerstvo zemědělství k veřejné a transparentní
oponentuře studií o potřebě dvou stovek přehrad.


Brno, 29. 8. 2006 — Zástupci petičního výboru „Stop přehradě!“ dnes předali krajskému úřadu v Brně petici proti výstavbě zbytečných přehrad na Tišnovsku. Požadavek na vyřazení těchto přehrad ze státních plánů podepsalo do dnešního dne 1620 občanů. Zásadní nesouhlas s megalomanským a nepodloženým návrhem tzv. Plánu hlavních povodí (PHP) projevily i desítky dalších obcí v ostatních regionech České republiky.

Petice Stop přehradě! vznikla v polovině dubna letošního roku, kdy vyšly najevo nově chystané plány na stavbu hned několika přehrad na Tišnovsku. Některé z nich měly vést k zatopení celých obcí (Řikonín na Libochůvce, Skryje na Bobrůvce), přičemž zodpovědné instituce vůbec nedokázaly jasně definovat účel a potřebnost těchto nových nádrží. Petice se obrací na Povodí Moravy, krajský úřad v Brně a odbory životního prostředí a územního plánování v Tišnově. Žádá je, aby upustily od požadavku na stanovení územní rezervy pro přehrady v územních plánech obcí a aby podnikly všechny potřebné kroky k vypuštění těchto projektů z příslušných dokumentů, zejména tzv. směrných vodohospodářských plánů. Petici během jara podepsaly i významné osobnosti kraje, jako ministr Libor Ambrozek nebo krajská zastupitelka Jana Drápalová.

„V době vzniku petici jsme ještě netušili, že se nejde zdaleka jen o problém Tišnovska. Teprve v květnu vyšlo najevo, že ministerstvo zemědělství chce ještě letos závazně prosadit plány na výstavbu více než dvou stovek přehrad v celé České republice. Naše úsilí se od té doby zaměřilo právě tímto směrem. Chceme prosadit změny v Plánu hlavních povodí tak, aby seznam přehrad byl vypuštěn a aby se lokality vhodné jako zdroj pitné vody pro příští generace chránily jiným, šetrnějším způsobem. Proto jsme k návrhu Plánu hlavních povodí připravili připomínky a konkrétní návrhy, které nakonec svým podpisem podpořila řada obcí a desítky jednotlivých občanů. Někdy během září nebo října se bude plán povodí veřejně projednávat na celostátní úrovni. Naše petice tedy dorazí na zmíněné úřady právě včas,“ říká Zdeňka Dohnálková, členka petičního výboru.

Iniciativa Stop přehradě zorganizovala řadu aktivit s cílem informovat veřejnost a obce o možných dopadech chystaného plánu. Ten by se totiž podle představ ministerstva zemědělství měl po schválení ve vládě ještě letos stát závazným podkladem pro podrobnější plány jednotlivých povodí, a to včetně závazného seznamu dvou stovek nových přehrad s jejich konkrétními parametry, jako je výška hladiny a zatopené území. Kromě informačního portálu www.stopprehrade.cz , který od dubna do srpna navštívilo tři a půl tisíce lidí, připravil petiční výbor ve spolupráci s odborníky také připomínky a návrhy k plánu povodí. Následně je zaslal s dalšími informacemi i čtyřem stovkám obcí v lokalitách dalších plánovaných přehrad, které často o chystaných záměrech vůbec netušily.

Ministerstvo zemědělství v polovině srpna vyhodnotilo připomínky veřejnosti k návrhu plánu povodí (PHP) s tím, že dvě ze tří připomínek připravených petičním výborem akceptovalo. Šlo o to, aby způsob územní ochrany lokalit neblokoval již dnes existenci a rozvoj obcí a aby veřejné projednání podle zákona o EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí) proběhlo nikoliv v srpnu, ale až po prázdninách. Třetí připomínku, totiž aby závazný plán neobsahoval výčet dvou stovek přehrad se všemi jejich technickými parametry, ale ministerstvo zamítlo.

Na základě prostudování vyhodnocení připomínek vyzývá petiční výbor ministerstvo k veřejné oponentuře studie, na jejímž základě potřebu celkem nových 206 přehrad obhajuje. Ukazuje se totiž, že jde o velmi strohý a mimořádně zjednodušující odhad s řadou chybných předpokladů.

„Teprve teď se ukazuje, že tlak na závazný plán dvou stovek nových přehrad vychází z úplně chybných předpokladů. Ministerstvo se odvolává na jedinou útlou studii, která spíše připomíná školní elaborát než expertní práci, na jejímž základě chce stát prosazovat projekty za stovky miliard korun. Už jen z letmého přečtení je vidět, že vychází z chybných předpokladů – například jde o výběr klimatického scénáře, stanovení potřebného průtoku nebo vyhodnocení stávajících přehrad. Žádáme proto ministerstvo o transparentní a veřejné oponentuře podkladů, ze kterých vychází,“ zdůrazňuje Jan Beránek, mluvčí petičního výboru.

Kontakt: Jan Beránek, Zdenka Dohnálková

7 thoughts on “1620 podpisů pod peticí proti zbytečným přehradám

  1. neverim tomu ze by nekdo chtel stavet takovou stvurnost na tisnovsku (o to se klidne vsadim), podle meho jde jen o oprasovani starych uzemnich planu (z dob toality). Holt jsou asi penize potreba nekde jinde. Kazdopadne dobre ze jste toto tema nakousli, ale mam pocit ze mezi obcany vytvarite trochu paniku!

  2. Stokrát lepší vytvářet paniku když se podílím na svém osudu a zajímám se o možné negativní dopady (post)komunistické současnosti – než klidně vyčkávat až mě a moji rodinu soudruzi zalijí vodou, betonem …etc.

  3. Boj proti přehradám pokračuje
    30.8.2006 Lidové noviny str. 6 Metropole/Brno

    miš ENERGETIKA
    BRNO Bojovníci proti plánům na stavbu nových přehrad se nevzdávají. Včera odevzdali aktivisté z Tišnovska petici proti stavbě nových nádrží v regionu. Další obce se podle nich teprve nyní dozvídají, že mohou skončit pod vodou.
    Petici Stop přehradě podepsalo 1620 lidí. „Vládní Plán hlavních povodí, který počítá s místem pro stavbu 206 konkrétních přehrad, blokuje rozvoj obcí. V takovém místě platí v podstatě stavební uzávěra,“ poukazuje mluvčí petičního výboru Jan Beránek, jehož domov by jedna z přehrad také postihla. „Zodpovědné instituce přitom stále nedokázaly definovat účel a potřebnost těchto nových nádrží, které mají zasáhnout i ekologicky významná území,“ uvedl Beránek. Tvrdí, že jedny instituce se ohánějí zásobou pitné vody, jiné protipovodňovou úlohou. Členka petičního výboru Zdena Dohnálková připomněla, že současný postup je likvidační: „Obce se nebudou rozvíjet a za pár desítek let již nebudou vhodné na nic jiného než k zaplavení.“ Podle ní by měly úřady hledat jiné vhodné cesty.
    Petiční výbor s dalšími protestujícími u ministerstva zemědělství dosáhl alespoň toho, že územní ochrana lokalit by do budoucna měla mít pouze podobu takzvaných limitů, která neomezí rozvoj obce, ale dotkne se jen velkých staveb jako silnic, železnic či energetických sítí. Posunul se i termín dalšího projednávání z prázdnin na podzim. Třetí připomínku, aby závazný plán neobsahoval seznam dvou stovek přehrad, ale obecná řešení, ministerstvo zamítlo. Nyní vzniká další dokumentace posuzující dopady dokumentu na životní prostředí.
    Antonín Tůma z Povodí Moravy tvrdí, že jde o nepochopení. „Jde o hájené lokality, ale neznamená to, že vyroste tolik nových přehrad, je ale nutné je posoudit. I územní blokace se zmírní oproti dosavadní praxi,“ řekl. Podle něj by do šesti let měla vzniknout studie, která pomůže s jakousi revizí záměrů. „Některé nádrže se pak ukáží jako nereálné, ale je třeba mít základní odrazový bod,“ dodal. Jen příprava jedné přehrad podle něj trvá několik let a stojí miliardy korun. Poslední novou velkou hrází byla v roce 1997 Slezská Harta.

    Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

    Regionální mutace| Lidové noviny – Brno

  4. Petice brojí proti nádržím
    30.8.2006 Rovnost – Brněnský deník str. 5 Brno a okolí

    MAREK OPLETAL ENERGETIKA
    Aktivisté nechtějí nové přehrady * Povodí stížnosti nechápe

    Petici proti výstavbě přehrad na Tišnovsku včera předali krajskému úřadu v Brně zástupci petičního výboru. Akci Stop přehradě podpořilo šestnáct set lidí. Nesouhlas s návrhem dlouhodobého Plánu hlavních povodí projevily i desítky dalších obcí v ostatních českých regionech.

    Brno, Tišnov * Obce kolem Tišnova na Brněnsku musí řešit nečekaný problém. Povodí Moravy ve spolupráci s ministerstvem zemědělství totiž začalo prosazovat, aby se do místních územních plánů začlenila výstavba několika přehrad.
    Plány by mohly vést až k zatopení některých obcí, například Skryje na Bobrůvce či Řikonína Libochůvkou.
    Zastupitelé obcí na Tišnovsku kvůli těmto plánům připravili petici, ve které se obracejí na Povodí Moravy, krajský úřad v Brně a radnici v Tišnově. Nelíbí se jim především to, že instituce nedokázaly jasně vysvětlit účel a potřebnost těchto nových nádrží.
    „Žádáme je, aby upustily od požadavku územní rezervy pro přehrady v plánech obcí,“ uvedla členka petičního výboru a zastupitelka za Stranu zelených v Tišnově Zdenka Dohnálková. Podle ní je také důležité, aby Povodí a ministerstvo projekty z příslušných dokumentů vypustily. „Jde především o závazné vodohospodářské plány,“ řekla Dohnálková.
    Aktivisté: Jsou zbytečné Petice, kterou včera organizátoři předali krajskému úřadu, vznikla již v polovině dubna. Do včerejška ji podepsalo šestnáct set lidí. „Hlavně obyvatel obcí, kterých se plány na stavbu vodních nádrží bezprostředně týkají,“ vysvětlil mluvčí aktivistů Jan Beránek. Nové přehrady označuje za zbytečné. „Nepotřebujeme je ani jako zdroje pitné vody, ani kvůli ochraně před povodněmi. Navíc by zničily krásná a cenná údolí,“ tvrdí Beránek.
    Podle něj si lidé, kteří petici podepsali, především uvědomili, že výstavba přehrad by na delší čas negativně ovlivnila život v obcích. „Jedinou možností, jak přilákat na venkov mladé lidi, je nabídka pěkného života v čistém prostředí,“ uvedl Beránek. Dlouhodobá stavební uzávěra kvůli přehradám by podle něj šanci na šetrný rozvoj venkova znemožnila.
    Protesty proti přehradám nechápe ředitel správního úseku Povodí Moravy Antonín Tůma. Plán je podle něj novou verzí seznamu míst pro takzvané územní hájení. „Aktualizaci seznamu z poloviny osmdesátých let po nás chtělo ministerstvo zemědělství. Aby se tam například neobjevily přehrady pro chlazení atomových elektráren, které nevzniknou,“ uvedl již dříve Tůma.
    Hesla jako Stop přehradě podle něj nemají smysl. „Přehrady nikdo stavět nechce. To je úkol až pro příští generace,“ uzavřel Tůma.
    Protesty i jinde v Česku K petici se připojila řada obcí z celé země, kterých se plán týká. Celkem je totiž v Česku v plánu dvě stě míst pro možné přehrady.

  5. ma: tak vidim zes ji podlehl taky. ja osobne se vubec nebojim ze by tuhle nadrz postavili. btw. kdyz uz tak to ma byt zemni sypana

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.