Dokument týdne: nařízení č. 3/2006 – MMB2006000004771

Někdo mi to možná může mít zase za zlé, že jsem se dnes nešel opíjel někam do hospody a místo toho jsem se rozhodl ještě jednou se podívat na úřední desku MMB, přičemž jsem našel perlu, kterou si nemůžu nechat pro sebe. Je to dokument MMB2006000004771 = nařízení 3. tohoto roku. Tímto nařízením se vydává Program snižování emisí statutárního města Brna a Program zlepšení ovzduší statutárního města Brna. A čím si tento dokument vysložil titul? Protože je jasně největší co do objemu dat ze všech 2372 dokumentů, které jsou v tomto okamžiku na úřední desce. Tento dokument má velikost 47384857 bajtů. Konkurovat mu může už leda dokument MMB2006000004507 z Odboru dopravy, jehož náplní je stavební povolení na Centrum obchodu a služeb Brno – Židenice, komunikace při prodejně Kaufland. Ten má ale pouhých 12651490 bajtů. Pokud by někdo chtěl přečíst celou úřední desku MMB, musel by do svého počítače stáhnout 893797524 bajtů dat.Musím se přiznat, že ačkoliv jsem hodně zvědavý, jestli je obsah těchto dokumentů nějak užitečný i pro laika, natož břídila jako jsem já, dovnitř se nedívám, protože než bych je se svým připojením stáhl, tak by bylo ráno:-)

14 thoughts on “Dokument týdne: nařízení č. 3/2006 – MMB2006000004771

  1. To mi potvrzuje moji teorii o “předstírané demokracii” u nás – nástroj demokracie tu vždy jakoby je, avšak naprosto nepoužitelný, tedy jako by nebyl. Třeba ta vyhláška obsahuje nějaké nepravosti, že? Ale jak se do ní dostat? Že oni to dělají schválně?

  2. nedelaji to schvalne. sedi tam lidi co pocitacum prd rozumi, sami maji linku dobrou a ze vytvori dokument co ma 47 mega jim nevadi, to oni neresi. jsou to proste obycejni urednici, ne lidi.

  3. No já bych se jich zastal. Problém je v tom, že ty dokumenty jsou tvořeny bitmapově. Pokud má dokument hodně listů, bude jistě velký co do objemu dat. Co mi vadí je, že třídění lesjter na té desce je od nejstaršího k nejnovějšímu. Ten kdo to vymyslel, musel zrovna myslet na něco jiného. Pokud to někdo nechápe, tak nejen že na té úvodní stránce není žádný údaj, že tam něco přibylo, ale když tu složku otevřu, uvidím vždy nejstarší dokument a musel bych se proklikat až na konec abych se dostal k aktuálním. Zákon o poskytnutí informace byl ale dodržen a tak to už nikoho nezajímá:-)

  4. podle vyhlášky ministerstva o přístupnosti by takovéto PDF neobstálo, a nejen kvůli velikosti, ale pitmapu vyhledavč nemá šanci indexovat ap., snad časem nějaká ta pani co musí na TEN intenret všechno strkat, dostane školení…

  5. Vyhledávač to ani nesmí indexovat. Aspoň podle stávajícího nastavení (které zakazuje vstup robotům na celý web brno.cz). A jinak, ono přepisovat všechny ty papíry by byl nadlidský úkol. Díky aspoň za toto.

  6. Fakt ale je, že třeba ten zmíněný dokument (nakonec jsem si ho přece jen stáhnul) někdo musel vypracovat na počítači a tak netuším, proč ten systém funguje tak, že se to vytiskne, pak oskenuje, celé se to zabalí do PDF a pak teprve publikuje. Proč to prostě rovnou nepublikují jako DOC?

  7. To že se ve výpisech největších znečišťovatelů vyskytují Teplárny a SAKO mne nepřekvapuje, ale zajímavé je, že se v každé druhé tabulce vyskytuje VUT, které dokonce vyprodukuje skoro 3kg arsenu.

  8. odstavec 11.2.3
    Pro posouzeni vlivů železničních staveb na kvalitu ovzduší není důležitý samotný železniční provoz (neboť dráha je na všech významných tratích elektrifikovaná) nýbrž zmény v počtu cestujících oproti současnému stavu. Navýšení denního počtu
    cestujících na železnici by indikovalo, že noví cestující dali při rozhodování, jak uskutečnit cestu, přednost železnici před jiným druhem dopravy, ponejvíce IAU. Naopak, sníženi počtu osob přepravených po železnici indikuje vyšší preference automobilové dopravy.
    V současné době se denní počet cestujících nástupu a výstupu na hlavním nádraží v Brně pohybuje okolo 50000. Podle údajů MMB je předpovídán stejný počet cestujících i ve výhledu, ve variante odsunu ŽUB. Varianta odsunu ŽUB však počítá s dalšími stavbami pro návaznou automobilovou dopravu: parkoviště a také vybudování dalších komunikací (prodloužení a rozšíření ulice Pražákovy). Podle prognózy z roku 1997 se bude intenzita dopravy na této nové komunikaci pohybovat okolo 25 tis. vozidel / 24 hod. Koncepce osobní přepravy v případě přesunu nádraží je bohužel taková, že se počítá spíše s návaznou automobilovou dopravou než s MHD.
    I při zachování počtů cestujících nástupu a výstupu v odsunuté variante, tedy cca 50 tis. (Denně, budou tito cestující stimulováni k preferenci automobilu při cestě na nádraží, nikoli MHD. Intenzity automobilové dopravy na přilehlých komunikacích se tedy zvýší, což je zřejmé i z prognózy dopravy r. 1997. Přestavba ŽUB v odsunuté variantě je spojena i s dalšími riziky:

  9. zvýšeni sekundární prašnosti v průběhu výstavby
  10. narušení městské hromadné dopravy v průběhu výstavby, snížení rozsahu a frekvence jednotlivých spojů, zhoršení vzdálenosti a kvality přestupů (neexistence přestupu ,hrana – hrana),
  11. z důvodu finanční náročnosti akce existuje nebezpečí prodlev ve výstavbě, jejíchž následkem by bylo rozestavěné jižní centrum v horizontu několika let, což ovlivní preference cestujících MHD v každodenní volbě dopravního prostředku ve prospěch automobilů.
    Z důvodů zde uvedených by přestavba ŽUB v odsunuté variantě mohla mít velmi negativní vliv na emise produkované dopravou v této lokalitě, a tedy na kvalitu ovzduší.
  12. dav: odstavec 11.2.3

    to´s vykuchl z čeho? z té vyhlášky? dej mi, pls, link

  13. no to je z toho dokumentu, link je nahoře:) Teď by mi ještě někdo mohl říct, jestli je normální, že všechny údaje jsou 3 a více let staré. V porovnání s Prahou jsme na tom co do znečištění dobře:)

  14. Jinak podle toho divnýho znaku “ě” to nejspíš někdo celé psal na stroji, takže oskenovat to asi bylo nutné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.