Fascinace exotermickou oxidací hořlavých plynů

Asi každý si musí projít stádiem fascinace exotermickou oxidací hořlavých plynů, zkráceně ohněm, tedy sílou, pomocí níž započal člověk významněji měnit své okolí. Snad každý z nás si prošel okamžikem, kdy poprvé škrtnul sirkou, i když si to už těžko pamatujeme. Jen někteří jsou ale natolik fascinovaní, že se jim oheň stane hlavním životním posláním. Do skupiny těchto lidí patří bezpochyby ohněstrůjci, tedy ti, kdo dělají oheň za peníze pro pobavení nás, které už pouhé škrtání sirkou tolik nebaví, jelikož se stalo každodenní záležitostí.V Brně máme tu výsadu, že zde máme i lidi, kteří oheň sice sami nedělají, ale jsou jím fascinováni natolik, že dělají co můžou, aby ho k nám do města dostali. Konkrétně například pan Jiří Morávek, ředitel reklamní společnosti Snip a spol., organizátor mezinárodní brněnské přehlídky ohňostrojů Ignis Brunensis, již tradiční populárně-masové zábavy nejen obyvatel města Brna. Je barevnýma světélkama tak posedlý, že chce dokonce prosadit zřízení muzea ohňostrojů, jak jsem se už poněkolikáté dočetl z regionálních novin v těchto dnech.

A proč o tom vlastně tady píšu? Protože by mne velice zajímalo, jestli v tom novém muzeu bude i to, jaký vliv má tato zábava na okolní prostředí. Byl jsem překvapen, jak málo lidí si v naší republice položilo otázku o vedlejších účincích ohňových šou. Jinak bych zcela jistě musel najít na internetu nějaký článek, kde se nemluví jen o tom, že hluk z ohňostroje plaší zvěř a stresuje domácí mazlíčky.

Zamýšlí se vůbec někdo, co způsobuje ty líbivé barvičky na obloze? Asi ne, jinak bych se musel někde dočíst, že zatímco spalovny spalující odpad, který naše civilizace produkuje, musí splňovat přísné normy, nikomu zdá se nevadí, že při ohňostroji se do ovzduší dostává neuvěřitelné množství těžkých kovů.
Pokud by to někoho zajímalo, musel bych na nějaké české stránce najít, že například pro vytvoření zelené se používá velmi reaktivní a toxický kov baryum, pro červenou velmi radioaktivní kov stroncium, že sloučeniny mědi, které obsahující dioxiny způsobující rakovinu, se používají pro vytvoření modré a podobně.

Pokud něco takového hledám v angličtině, snadno můžu najít, že například při Vodním festivalu ve Stockholmu v roce 1996, při měření, které bylo prováděno před a po festivalu (1 ohňostroj!?), bylo zjištěno, že hladina arsenu v ovzduší byla dvojnásobná a množství prokazatelně nezdravých prvků jako rtuť, kadmium, olovo, měď, zinek a chróm bylo více jak 500x větší než je normální stav! Prováděl někdo podobné měření v naší republice?

Musí-li se tedy město Brno prezentovat jako město pyromanů, kteří si pro pár minut okouzlení dobrovolně otravují své životní prostředí, chci, aby alespoň malá část peněz spálených na nebi nad zelenou brněnskou přehradou, byla investována do podobného výzkumu vlivu ohňostrojů na nás, fascinované diváky opájející se kouzlem spalování na obloze. Jsem si jistý, že některé vzdělávací a výzkumné instituce ve městě Brně by toto téma mohlo a snad i mělo zajímat. Kde jinde na světě mají takovou možnost, jako v Brně, provádět opakovaná měření hned několik dnů po sobě, navíc pravidelně každý rok. Výsledky této studie pak může pan Morávek a spol. umístit do nového muzea hned vedle informace, že ohňostroj vznikl v Číně jakožto prostředek pro zahánění zlých duchů. Návštěvníci si pak budou moci sami udělat názor, jestli přílišné zahánění zlých duchů tyto duchy spíše nepřivolává.

PS: použité obrázky jsou záběry právě z Číny a to z ničení ilegálně vyrobené “zábavné” pyrotechniky. Něco takového u nás naštěstí zatím nehrozí.