Institut Nejstaršího..

Nic není zadarmo. Právě toto nám probíhalo hlavou po té, co se zástupci Ford Motor Company vyjádřili ve smyslu, že jejich společnost podpoří rekonstrukci Nejstaršího. Ale nepředbíhejme.Když jsem v roce 1995 bydlel na Voroněžské ulici, v Žabovřeskách, stával na tamním parkovišti Nejstarší. Stejně žlutohnědý jako dnes se nehýbal, jenom tam stále stejně stál.
Pan Vlastík Kohoutek je vlastně takový guru této brněnské scény. Už tenkrát nám rozdával dobrou radu: “Kup si Tranzita, to je nezmar. Vydrží všechno“.

V tu dobu jsem si ještě sám užíval nezmar v podobě zelené Škody 100, ale pan Kohoutek už obcházel mé sousedy bydlící v panelácích na Voroněžské a hledal majitele, aby ho přemluvil k prodeji.
Našel jej však paradoxně v momentu, kdy ho ten pán prodal svému sousedovi v paneláku. To bylo plánů, ale Nejstarší se stejně ani nehnul. Pořád tam stál jako by se ho změna majitele vůbec netýkala. Nakonec vše dopadlo nad očekávání dobře. Promiňte mi teď ten sarkasmus. Nový majitel Nejstaršího se zbláznil (tedy byl hospitalizován) a nakonec se sám ozval ve smyslu, že na to nemá. Věřím, že ten člověk není čtenářem této rubriky, protože by se teď mohl úplně klidně zbláznit podruhé a měl by k tomu pádný důvod.

To bylo radosti. A Nejstarší se poprvé za tu dobu pohnul. Pan Kohoutek s otevřenými dveřmi (kolejnicové otevírání dveří bylo jistě jedním z hlavních důvodů proč ho vlastně tolik chtěl) vyrazil do další zastávky, malé vesničky zvané Ledce, nedaleko za Brnem. Tam se Nejstarší opět zastavil.

Žena ho ale plísnila. Typická ženská co nedokáže pochopit krásu vraku volně pohozeného ve svojí zahrádce. Chápu, že jednoho dne panu Kohoutkovi došla trpělivost a vydal se zahájit oživovací proceduru, aby mohl jak s oblibou říká vyrazit s „kočenkou na výlet“ (myšlena zřejmě jeho dcera- pozn. red.). Nejstarší před zraky nadšených ledeckých občanů nastartoval a při rozjezdu jako bájné stvoření vytrhl kus země, jež zarostla do jeho zadních zdvojených náprav a odjel do poslední stanice na horňácko. Tam v oduševnělém prostředí stodoly, na kterou má zájem sama Unesco ve společnosti Labutě (Ford Cortina mark 3) a Cabria (Ford Escort RS- zřejmě optimální stroj, jak pro gentlemana ve stylu pana Kohoutka, tak i na výlety s kočenkou- pozn. red.) odpočíval naposledy. Až letos někdy v září mi zazvonil telefon.

Ty čoveče Lio, víš to že Ford Motor Company vypsalo odměnu na nejstaršího Tranzita? Jak bych jako majitel Tranzitu Mk 1 mohl nevědět a dnes už to víte i vy. V této rubrice jsme zprávu „Tak na tohoto gentlemana pozor“ publikovali už 10. října. A potvrdilo se jen to co jsme v podstatě věděli. Máme Nejstaršího. Máme, je výraz, který snadno pochopíte pokud kliknete na odkaz do naší velké rodiny Fordever.

Letos v prosinci opět začaly oživovací procedury ve smyslu naprostého zprovoznění vozidla. Nestaří normálně jede, svítí, bliká, v současnosti probíhá renovace brzdového systému a začátek totální rekonstrukce, tak aby byl již jako sofistikovaný veterán představen příští rok v červnu na brněnském Autoteku.

Nejstarší je dle našeho názoru nestarším známým Tranzitem vůbec. Z hodnověrných materiálů, jako je například časopis Motor Journal víme, že ani ve staré dobré Anglii nemají staršího a to je co říct. Těchto vozidel je tam nepoměrně víc. www.fordever.cz zase uvádí: V Anglii je sice ještě jeden starší kousek vyrobený v roce 1965 – Transit Panel Van, ale je to muzejní exponát Ford Heritage Collection (vystaven v Essexu) a nespadá do pravidel soutěže.

Tak se rodí nový začátek. Až skončí tato rubrika, bude už mít Nejstarší svůj vlastní web. Taková instituce na kolečkách. Věřím, že o ní budete vědět.

Ať Vám ten Váš Tranzit v novém roce uhání a ať je škodovka jen starý špatný sen, kterému pouze ukážete záda..