Herci Městského divadla Brno v netradičních rolích asistentů dětí s autismem

Herci se tentokrát vžili do poněkud netypických rolí – vyzkoušeli si, jaké to je být asistentem dítěte s poruchou autistického spektra. Museli se vcítit do dítěte, které vnímá okolní svět úplně jiným způsobem, než jsme zvyklí.

Navzdory strmě narůstajícímu počtu diagnózy autismus stále velká část lidí neví, jak si takto takového člověka představit a jak s ním jednat. Proto je důležité šířit osvětu o této diagnóze, s níž se rodí zhruba každé sté dítě. Jen v Jihomoravském kraji se některá z poruch autistického spektra objevuje u 9 až 11 tisíc osob. Specializovaná pracoviště pomáhající lidem s autismem zaznamenávají téměř tisíciprocentní nárůst evidovaných klientů za posledních 10 let, což je skutečně alarmující číslo (zdroj: Speciálně pedagogické centrum při ZŠ Štolcova 16, Brno).

Problémy s okolím často plynou z toho, že se děti s autismem jeví jako nevychované a nezvladatelné. Na první pohled totiž nemusí být autismus vůbec zřetelný a chování dětí, které žijí ve svém vlastním světě, je pak nepoučenými lidmi jednoduše odsouzeno. „Pro rodiče dětí s poruchou autistického spektra je velice náročné zvládat i tak běžné situace, jako je jízda hromadnou dopravou, návštěva lékaře, procházka v parku nebo hraní si s ostatními dětmi. Často se setkávají s odmítnutím a zlostnými pohledy okolí, protože se jejich děti jeví jako nevychované, a proto s nimi raději zůstávají doma. Ve skutečnosti je však výchova dětí s poruchou autistického spektra nepředstavitelně složitá – škála projevů této poruchy je totiž velmi rozsáhlá, u každého dítěte se projevuje jinak, a tudíž každé z nich potřebuje individuální přístup,“ říká Pavla Krňávková, koordinátorka osobní asistence neziskové organizace APLA-JM.

Mnoho lidí si děti s autismem představuje jako “malé Rainmany”, kteří dokáží za pár vteřin spočítat vysypané sirky nebo přednášet nazpaměť jízdní řád. Někteří takové schopnosti skutečně mají, ale ne všichni jsou géniové. Mnohdy se opravdu projevují jako běžné, avšak velmi nevychované děti, které jsou často terčem rychlého odsouzení. Nezisková organizace APLA-JM se snaží šířit informace o této diagnóze mezi širokou veřejnost a změnit tak postoj neinformovaných lidí k diagnóze autismu.

Hedvika Novotná