Na Špilberku začíná unikátní výstava Salvadora Dalího
Salvador Dalí (1904–1989) projevoval od útlého dětství malířské vlohy. V sedmnácti byl sice přijat na Akademii výtvarných umění v Madridu, ale nikdy ji nedokončil, neboť byl kvůli své bouřlivé povaze hned dvakrát vyloučen. První samostatnou výstavu měl již rok po svých dvacátých narozeninách. V jeho rané tvorbě lze nalézt prvky kubismu, impresionismu i futurismu, stěžejní dílo však již spadá do surrealismu. „Já jsem surrealismus,“ prohlásil o sobě později Dalí. Ten a podobné jeho výroky ilustrují Dalího snahu provokovat za všech okolností. Dalího rukopis je jedinečný, sám pojmenoval svůj přístup k tvorbě paranoicko-kritickou metodou. Ač jsou jeho obrazy plné snových výjevů i postav, všechny jsou namalovány „akademickým“ způsobem a s téměř fotografickou přesností.
Paranoicko-kritická metoda se projevuje i v dílech ze sbírky Zhmotnění neskutečného, přesto se jedná o díla veřejnosti dosud ne příliš známá. Sám Dalí byl velkým obdivovatelem starých mistrů klasické malby a ve svém díle se na ně často odkazoval. Na Špilberku tak jsou vystaveny litografie, které vytvořil jako ilustrace k životopisu italského manýristického sochaře Benvenuta Celliniho, nebo dřevoryty inspirované Božskou komedií Dante Alighieriho. Ty si u něj objednala italská vláda v 50. letech u příležitosti blížícího se výročí 700 let od narození Alighieriho. Italská veřejnost však nelibě nesla, že tento úkol byl svěřen kontroverznímu Španělovi, proto z původního záměru sešlo. Dalí nicméně svou práci dokončil, vytvořil 100 akvarelů, podle nichž pak byly vyrobeny dřevoryty. Celá realizace trvala celkem devět let. Součástí sbírky je také cyklus litografií vytvořený jako ilustrace k španělskému humoristickému románu z 19. století Třírohý klobouk. Salvador Dalí proslul svou obrovskou výkonností a přesahem do jiných uměleckých oborů, proto jsou na výstavě k vidění také medaile, reliéfy, drobné předměty ze stříbra, bronzu i zlata, ale také malované keramické dlaždice a talíře. Mezi exponáty se najdou také velké rarity, jako například medaile vytvořené pro fotbalové mistrovství světa v Mexiku, viněty pro vinařství Chateau Mouton Rothschild či návrhy poštovních známek.
Výstava Dalího je také doplněna sérií fotografií Václava Chocholy Jak jsem fotografoval Salvadora Dalí. Chochola měl v roce 1969 unikátní možnost fotografovat Salvadora Dalího při jeho pobytu v Paříži, vznikly tak slavné fotografie Salvador Dalí s vejcem či Salvador Dalí s časopisem Ahoj na sobotu. Na toto focení Václav Chochola rád vzpomínal: „Příště jsem přinesl Dalímu fotky už hotové a mohu říci, k mému údivu, že byl nadšen a běhal s nimi po salónu apartmá z jednoho rohu do druhého a freneticky opakoval, že jsem „bell fotograf – vyfotil jsem ho u toho.“ Jedná se o autorizované fotografie, které si případní zájemci mohou rovněž zakoupit. Všechny vystavené fotografie Muzeu města Brna zapůjčil Archiv B&M Chochola.
