Naučná stezka láká k prohlídce navzdory počasí
Zájem o naučnou stezku Brněnská přehrada, jak ji neznáte, která byla otevřena loni za nebývalého zájmu veřejnosti i značného zájmu médií, je stále velký a neklesá ani v tomto ročním období, kdy počasí k procházkám příliš nevybízí. „O naši naučnou stezku byl velký zájem již při jejím otevření a v průběhu sezony jsme se setkali s četnými ohlasy ze strany veřejnosti. Chtěli jsme proto lidem umožnit prohlídku stezky i v době, kdy počasí procházkám nepřeje,“ říká Lukáš Lyer z NESEHNUTÍ. Vylepšená virtuální verze stezky nabízí možnost prohlédnout si naučnou stezku i v nepříznivém počasí doma u počítače s průvodcem, virtuální postavičkou Siničákem. Nový web také usnadňuje komunikaci. „Lidé si mohou na webu prohlédnout virtuální verzi naučné stezky a pomocí webového formuláře se nás na cokoli zeptat, oznámit nám případně zjištěné poškození panelů, nebo nám mohou třeba napsat o svých zážitcích z výletu k přehradě,“ vyjmenovává výhody virtuální stezky Boris Rafailov z NESEHNUTÍ a dodává: „Pokud vím, jde zatím o jedinou stezku kolem Brněnské přehrady, která má i svou virtuální verzi.“
Na příští týden chystá NESEHNUTÍ zajímavou besedu s názvem Silnice a sinice – magnet Brněnské přehrady. Akce se koná 18. 10. v 18.00 v knihovně NESEHNUTÍ a mluvit se bude o tzv. bystrcké trase silnice R43 i o boji se sinicemi v Brněnské přehradě. „Témata silnice R43 a sinic v přehradě spolu zdánlivě nesouvisí, obě však úzce souvisí s naší naučnou stezkou. Nejen že jsou v jejích textech tato témata přímo obsažena, ale mohou mít vliv i na turistiku u Brněnské přehrady a v jejím okolí,“ objasňuje volbu témat Lukáš Lyer z NESEHNUTÍ a k besednímu večeru upřesňuje: „Jsme rádi, že se naše pozvání přijali tak zajímaví hosté, kteří mají k tématu co říct – Miroslav Patrik, předseda Dětí Země a bývalý poradce ministra dopravy, a Jana Pálková, zastupitelka MČ Brno-Bystrc a předsedkyně o. s. Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko.“ Vstup je zdarma a akce se koná v příjemném neformálním prostředí knihovny NESEHNUTÍ.
Lukáš Lyer
