Otevřený dopis ministru kultury

  • Občanské sdružení 4AM-Fórum pro architekturu a média zaslalo 10. srpna 2010 ministru kultury Jiřímu Besserovi otevřený dopis, v němž ho upozorňuje na rizika výstavby podzemních garáží pod historickým brněnským náměstím Zelný trh. Dopis podepsalo celkem 49 odborníků.

    Vážený pane ministře,

    obracíme se na Vás formou otevřeného dopisu, abychom Vás požádali o pomoc zvrátit záměr vedení statutárního města Brna vybudovat soukromé podzemní garáže pod nejhodnotnějším brněnským náměstím – Zelným trhem.

    Vjezdová rampa i vlastní stavební konstrukce zamýšlených podzemních garáží by nejen zcela změnila historický charakter a tvář náměstí, ale samotný průběh stavebních prací by vážně ohrozil existenci barokní kašny Parnas a zejména rozsáhlého historického sklepení, které se pod povrchem Zelného trhu nachází již od středověku.

    Náměstí Zelný trh by mělo být chráněno jako urbanisticko-památkový celek i kulturně-společenská a památková priorita města Brna. Jedná se o nejstarší a nejcennější dochované brněnské náměstí se staletou a stále živou tržní tradicí. Patří k srdci historického jádra Městské památkové rezervace s vysoce frekventovaným pěším i turistickým provozem. Přímo ve středu náměstí se nachází jeden ze skvostů brněnské historie – barokní kašna Parnas rakouského autora Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, která je symbolem Zelného trhu již od 17. století. Neméně významná a historicky cenná je i soustava podzemních sklepů, tzv. Labyrint, jejichž rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti se v současné době realizuje za finanční podpory evropských strukturálních fondů.

    Podnět realizovat soukromé podzemní garáže o kapacitě 58 parkovacích míst pod veřejným prostorem Zelného trhu podali dva soukromí investoři. Majitelé nově vznikajícího hotelu Classis (Aleš Vavruška a Michalis Dzikos) si v garážích nárokují 25 míst pro své hotelové hosty, přestože stavební povolení k rekonstrukci budovy bývalé Cyrilometodějské záložny ze dne 20. 5. 2009 bylo vydáno s podmínkou 2 parkovacích míst v prostoru před hotelem a s využitím servisní parkovací služby. Druhým investorem je soukromá firma Magnum Real Estate, s. r. o. (majitel Ing. M. Vymazal), který vlastní několik nemovitostí v okolí Zelného trhu a garážemi hodlá zajistit 33 parkovacích stání pro obyvatele těchto bytů.

    V současné době (dne 14.7.2010) Rada města Brna odsouhlasila návrh na zjednodušené územní řízení, které směřuje k realizaci tohoto podnikatelského záměru zmíněných soukromých investorů ve veřejném prostoru, a to navzdory nesouhlasnému stanovisku a námitkám mnoha odborníků i široké veřejnosti. Pro podrobnější seznámení s tímto záměrem uvádíme následující fakta:

    • Výstavba podzemních garáží pod Zelným trhem je v rozporu s platným Regulačním plánem Městské památkové rezervace (RP MPR), jehož autory jsou Ing. arch. Josef Němec, Csc., a Ing. arch. Jiří Mikšík. Oba poukazují na fakt, že dle RP MPR jsou v tomto prostoru připuštěna pouze omezená stání veřejného nadzemního parkování a obsluhy (viz přiložené vyjádření autorů). V žádném případě zde není možné realizovat podzemní garáže soukromého investora. Navíc RP MPR počítá s realizací celé soustavy podzemních i nadzemních garáží na vhodnějších místech ve věnci okolo vlastního historického jádra. Nezbytná parkovací místa pro rezidenty a nájemníky bytů, stejně tak i pro hotelové hosty, je možné zajistit stávajícími garážemi v areálu Velkého Špalíčku a v blízké budoucnosti také parkovacími domy na ulicích Panenské a Kopečné, jejichž realizace je již připravována.
    • Plánovaný vjezd do garáží hodlá investor řešit pomocí otevřené kruhové rampy o průměru 17 m, a to přímo ve frekventované ploše náměstí. Takový zásah by nenávratně poškodil jeho historickou podobu. Přitom v únoru 2008 nechalo město Brno zpracovat návrhy pěti brněnských atelierů na úpravu plochy Zelného trhu. Pro dopracování byl vybrán atelier RAW dle jeho návrhu bude plánovaná rekonstrukce náměstí realizována. Toto rozhodnutí učinila Rada města Brna na základě doporučení odborné komise a s přihlédnutím k výsledku hlasování veřejnosti. V průběhu schvalovacího řízení zmíněného návrhu byl vznesen požadavek Magistrátu města Brna zapracovat do projektu kruhovou vjezdovou rampu podzemních garáží, který atelier RAW odmítl. Projednaný návrh tedy podzemní garáže neobsahuje a z toho důvodu v současné době zpracovává dokumentaci garáží jako samostatný projekt firma Arch.Design, s.r.o. Tato projekční firma navrhuje rampu i garáže nejen bez ohledu na autorská práva atelieru RAW a kulturně památková kritéria, ale také bez jakékoli prezentace veřejnosti.
    • Technické řešení podzemních garáží v prostoru Zelného trhu se odborníkům jeví jako nerealizovatelné bez destruktivních a znehodnocujících zásahů do podoby náměstí. Ohroženo je zejména historické podzemí a sekundární kolektorová síť (Ing. Aleš Svoboda – odborník na problematiku brněnského podzemí) a kašna Parnas (Ing. Radek Veselý – statik, projektant statického zajištění kašny Parnas). Spojitá soustava historických podzemních sklepů, kterou je Zelný trh protkán, je chráněna obecně závaznou vyhláškou města Brna č. 28/2006 a RP MPR. Do tohoto, již velmi zaplněného prostoru by měly být vtěsnány výše uvedené garáže. Kolize s historickým podzemím i kolektory technických sítí je na několika místech taková, že hrozí jejich poškození. Vynucené řešení by mohlo znamenat i zvýšení nivelety dolní části náměstí, což by vzhledem k jeho historické hodnotě bylo fatálním destrukčním zásahem.
    • Samotný průběh prací na realizaci podzemních garáží by znamenal vážné ohrožení statiky historických sklepů, které jsou v současné době rekonstruovány a připravovány ke zpřístupnění pro veřejnost (plánováno na počátek roku 2011). Město Brno realizuje projekt Zpřístupnění brněnského podzemí s finanční spoluúčastí Evropské unie v celkové částce 62 mil. Kč. Připravovaná výstavba garáží nejen že nebyla s probíhajícím zpřístupněním podzemí koordinována, ale dokonce ohrožuje povinnou udržitelnost projektu s hrozbou pokuty ze strany EU.
    • Fatální důsledky může mít stavba garáží i pro barokní kašnu Parnas, která by měla být dle stávajícího projektu garážemi těsně obklopena ze dvou stran. Jedná se o sochařské dílo sestávající z mnoha rozměrných kamenných bloků umístěných na nestabilním geologickém podkladu vrstev sprašových hlín. Při jakýchkoli otřesech při realizaci podzemních garáží v tak těsné blízkosti hrozí nenávratné narušení jejich soudržnosti. Kašna si již v minulosti vyžádala opravy v důsledku zvýšené stavební činnosti v blízkém okolí (oprava divadla Reduta, výstavba kolektorů atd.), kdy se jednalo o výrazně menší zásah ve srovnání s plánovanou stavbou garáží, která navíc zásadně změní geologické prostředí v dané lokalitě.

    Vážený pane ministře, velmi si vážíme toho, že jako jednu ze svých priorit označujete péči o památky. Prostřednictvím tohoto otevřeného dopisu chceme upozornit na nekompetentnost a nekvalifikované rozhodování zainteresovaných úřadů v otázkách budoucí podoby města a na jejich lhostejnost k hodnotám minulosti. Touto formou si Vás dovolujeme požádat, abyste z pozice Vašeho úřadu posoudil záměr Magistrátu města Brna vybudovat soukromé podzemní garáže na Zelném trhu a podpořil odbornou i laickou veřejnost ve snaze postavit se proti realizaci této kontroverzní stavby. Současný celoevropský trend směřuje k odstranění individuální automobilové dopravy z historického městského jádra. Brno postupuje v daném případě přesně opačným směrem a zatěžuje tak nejen jeho obyvatele narůstajícím počtem aut v pěších zónách, ale navíc ohrožuje i vlastní historické dědictví bezohlednými stavebními zásahy.

    Děkujeme Vám za porozumění i pomoc z Vaší strany, za občanské sdružení 4AM-Fórum pro architekturu a média:

    Mgr. Šárka Svobodová, historička umění

    Mgr. Petra Hlaváčková, historička umění

  • K otevřenému dopisu se připojují:

    Ing. arch. Josef Němec, CSc. – autor Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno

    Ing. arch. Jiří Mikšík – autor Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno

    Prof. Ing. arch. Ivan Ruller – architekt a vysokoškolský pedagog, v l. 1990-1994 děkan FA VUT v Brně

    Prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. – historik umění, děkan FaVU VUT v Brně

    Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. – stavební inženýr, děkan Fakulty architektury VUT v Brně

    Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. – urbanista

    Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. – historik umění, Katedra dějin umění (AVU Praha)

    Prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. – architekt a vysokoškolský pedagog

    Ing. arch. Zdeněk Müller – architekt, urbanista a teoretik architektury

    Ing. Aleš Svoboda – odborník na problematiku brněnského podzemí

    Mgr. Milena Flodrová – historička

    PhDr. Bohumil Samek – historik umění, emeritní ředitel Národního památkového ústavu v Brně

    Mgr. Marek Pokorný – ředitel Moravské galerie v Brně

    PhDr. Iloš Crhonek – historik umění

    Ing. arch. Dušan Riedl, CSc. – architekt a teoretik architektury

    PhDr. Rudolf Procházka, CSc. – archeolog

    PhDr. Lubomír Konečný – historik umění

    Mgr. Jindřich Chatrný – historik umění

    Ing. Radek Veselý – statik, projektant statického zajištění kašny Parnas

    Ing. Radoslav Ulrich – statik, projektant statického zajištění kašny Parnas

    Ing. arch. Jaroslav Josífek – architekt, působil ve funkci hlavního architekta města Brna

    Doc. Ing. arch. Jiří Oplatek – architekt a externí pedagog na FA VUT v Brně

    Ing. arch. Jan Kratochvíl – architekt, Ústav zobrazování FA VUT Brně

    Ing. arch. Zdeněk Michal – architekt

    Ing. arch. Jiří Kučera – architekt

    Ing. arch. Miloš Klement – architekt, atelier Tišnovka s.r.o.

    Ing. arch Mojmír Kopecký – architekt, atelier Tišnovka s.r.o.

    Ing. arch. Petr Todorov – atelier Tišnovka s.r.o.

    Ing. arch. Vladimír Čuhel – atelier Tišnovka s.r.o.

    Ing. arch. Michal Říčný – atelier Tišnovka s.r.o.

    Ing. arch. Roman Mach – architekt, 1. Černopolní s.r.o.

    Ing. Jindřich Černík – statik

    Ing. arch. Martin Hrdina – architekt a designér

    Prof. ak. soch. Tomáš Ruller – vedoucí ateliéru performance (FaVU VUT v Brně)

    Doc. Mgr. Jana Preková – ateliér tělového designu (FaVU VUT v Brně)

    Ing. arch. Eva Staňková – architektka

    Ing. arch. Petr Hlavatý – architekt

    Ing. Petr Daniel – statik, Stabil s.r.o.

    Ing. arch. Robert Sedlák – architekt

    Ing. Jiří Vítek – projektant, JV PROJEKT VH s.r.o.

    Ing. arch. Ivan Lejčar – urbanista, ALEJ-architektonický atelier

    Ing. Eva Wágnerová – zahradní architektka

    Ing. arch. Šárka Vomelová – architektka

    Ing. arch. Jan Gadziala – architekt

    Ing. Vojtěch Holík – projektant

    Ing. arch. Roman Antl – architekt a urbanista

    Ing. arch. Ivana Antlová – architektka

    foto Anna Pecková

  • Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.