Proudy avantgardy. Osa Brno – Žilina
Autor výstavy:
Odborná spolupráce a kurátor výstavy:
Žilina se stala jedním z hlavních center tvorby moderní slovenské architektury. Synonymem této nové doby bylo heslo Nová doba, nový svět. To se přímo odráželo i v životě lidí, v kultuře, ale projevovalo se zejména v osvojení si architektury “nového věku“. Je to období avantgardy a nastupujícího funkcionalismu. Propagovali ho mladí autoři svou progresivní architektonickou a uměleckou tvorbou. Nacházíme tu jedinečnou dobovou výpověď v památkách a kulturních počinech, které se přímo zapojily do evropského i světového dění. Toto období si vytvářelo svou osobitou cestu naší kulturou, čímž jsme obohatili světové kulturní dědictví.
Výstava prezentuje dosud málo známou kapitolu z dějin meziválečné architektury, kterou představuje tvorba architektů a urbanistů Bohuslava Fuchse a Josefa Peňáze z Brna i Vladimíra Zákrejse z Prahy pro bouřlivě se rozvíjející slovenské město Žilinu. Vítězný návrh na regulaci města od Josefa Peňáze z roku 1929 nejlépe vystihl potřeby Žiliny do budoucnosti a byl optimálně přizpůsoben podmínkám daným Žilinskou kotlinou. I přesto, že urbanistická koncepce nebyla realizována v celém rozsahu, projektant vtiskl městu svůj neopakovatelný rukopis. Byl to první komplexní regulační plán, jenž prozíravostí zkušeného urbanisty určoval správnost prudkého rozvoje města, které ve výstavbě postupovalo i v dalších desetiletích v souladu s původním Peňázovým konceptem.
Dokládá i vliv moderního Brna na tvorbu slovenských architektů, mezi nimiž vynikl architekt Milan Maximilián Scheer, absolvent německé techniky v Brně. Umělec svými projekty přesáhl hranice žilinského regionu a progresivními myšlenkami, které si přinesl ze svých studií a pobytu v Brně, intenzivně ovlivňoval domácí architektonickou scénu. V Žilině postavil v letech 1926–1928 jednu ze svých prvních realizací, rodinný dům – Vátralovu vilu v městské čtvrti Malá Praha. Jedná se o pozoruhodnou stavbu využívající jedinečnosti ustupujícího nároží, kde autor použil výrazné horizontální římsy a pásy z neomítaných cihel. Díky svému expresionistickému výrazu, který známe z tvorby německého architekta Ericha Mendelsohna, patřila k nejkrásnějším stavbám města tohoto období.
Další realizace veřejných či soukromých objektů jsou spojeny se jmény architektů – Petera Behrense, Bohuslava Fuchse, Milana Michala Harmince, Žigo Wertheimera (Vavrína), Jozefa Zweigenthala, Fridricha Weinwurma, nestora funkcionalistické architektury na Slovensku a dalších. Jsou to stavby, které naplňovaly tehdejší moderní myšlenky, vytvářely symbol doby a specifickou identitu města. K nejvýznamnějším patří Finanční palác, Neologická synagoga a městská čtvrť Svojdomov, realizovaná podle projektu M. M. Scheera vypracovaného ve spolupráci s Júliem Steinem, kde našly odezvu a uplatnění myšlenky výstavní bytové kolonie Weissenhof ve Stuttgartu (1927) s programem Nové bydlení. Žilinská městská čtvrť patřila mezi největší obytné kolonie v Československu. Můžeme ji srovnat s obdobnými projekty – s kolonií Nový dům (1928) v Brně, na výstavě prezentovanou autentickými dobovými plány, fotografiemi a modely původního stavu nebo s osadou funkcionalistických rodinných domů a vil Baba (1932) v Praze. Výše uvedené vlivy se výrazně vepsaly do „tváře“ Žiliny a vytvořily její jedinečnou podobu.
Výstava představuje Žilinu a její blízké okolí včetně vybraných památek, ale především přibližuje moderní architekturu a urbanismus města v letech 1918–1948. Zaměřuje se na jednotlivé objekty, prezentuje dobové interiéry, nábytek, bytové doplňky, módu, hračky aj., ale i atmosféru doby.
Informace a objednávky: MgA. Barbora Svátková (e-mail: svatkova@spilberk.cz, tel.: 542 123 635)
Michaela Budíková
Foto: archiv Muzea města Brna
