Špilberk jako první oslavuje 80. narozeniny bratří Saudků
- Kontroverzní tvorba, za minulého režimu zakazovaná a postihovaná, spletité rodinné vztahy, fascinace ženskou krásou, soudní tahanice o autorská práva – to jsou charakteristiky dnes spojované s rodinou Saudků. Jejími nejvýraznějšími představiteli jsou bezpochyby dvojčata Jan a Kája Saudkovi, kteří letos v květnu oslaví 80. narozeniny. Muzeum města Brna ve spolupráci s Gallery of Art Prague proto k této příležitosti na hradě Špilberku připravilo retrospektivní výstavu oběma umělcům.Saudek&Saudek80, Retrospektiva k 80. narozeninám, Špilberk – jižní křídlo, 12. 2. – 12. 4. 2015. Včerejšího zahájení se sice nezúčastnil osobně Jan Saudek, ale přítomna byla Johana a Berenika Saudkovy, manželka a dcera Káji, a rovněž Ida Saudková, ex-snacha Jana Saudka.
- Kája Saudek objevil žánr komiksu už v dětském věku, číst se prý učil na příhodách Kocoura Felixe. První komiksové příběhy tvořil už na základní škole do třídního časopisu, v tvorbě „do šuplíku“ pokračoval i v době, kdy byl zaměstnán jako technický kreslič a kulisák v ateliérech na Barrandově. Zlom znamenala jeho spolupráce s Milošem Macourkem na filmu Kdo chce zabít Jessii? v roce 1966, pro který Kája zpracoval plakát, titulky i komiks o honbě za antigravitačními rukavicemi. Po úspěchu filmu se pak již plně věnoval volné tvorbě; v následujících letech vytváří cyklus o lékařce Muriel, kreslí příběhy Lipse Tuliana pro Mladý svět nebo příběhy majora Zemana pro magazín Stezka, spolupracuje také na natáčení filmu Oldřicha Lipského Čtyři vraždy stačí, drahoušku! Komiks je však v této době považován za buržoázní kýč a Saudkův styl za příliš americký, což je příčinou neustálých střetů s cenzurou. Z prvního dílu o Muriel (Muriel a andělé) vyjde časopisecky jen několik stran, časopisecké komiksové seriály jsou postupně ukončeny.V období normalizace se Kája živí ilustracemi pro Československou speleologickou společnost, pod její hlavičkou vycházejí jako tzv. zájmové tisky Saudkovy komiksy na texty známých spisovatelů. Úspěchu, a to i za hranicemi Československa, dosáhne zejména sci-fi seriál o hrdinovi Arnalovi kreslený na základě scénáře Ondřeje Neffa. V 80. letech spolupracuje s Jiřím Grygarem na televizním seriálu Okna vesmíru dokořán. V nových poměrech po roce 1989 znovu vycházejí knižně i časopisecky všechny jeho příběhy, Saudek přispívá do komiksového časopisu Kometa či ilustruje znovu vydávané rodokapsy Boba Hurikána. Veřejnou proslulost mu také získají kresby pro erotický časopis Nei Report. Jeho tvorba umlká v roce 2006, kdy po nešťastné nehodě, kdy mu zaskočilo sousto v krku, upadá do kómatu, ve kterém je v Motolské nemocnici dodnes.
Stejně jako Kája začal Jan koketovat s fotografií velmi brzy, první fotoaparát získal již v patnácti letech a tím se datují také jeho první fotografické pokusy. Vyučil se produkčním fotografem a tuto práci také později vykonával. Nejprve fotil černobílé snímky inspirované rodinnými vztahy, tematikou dětství, vztahy mezi dospělými a dětmi, teprve později začal své snímky kolorovat. V uvolněných 60. letech cestuje po celém světě a také poprvé svá díla vystavuje, častěji však za hranicemi ČSR zejména v USA a Francii. V 70. letech patří již k fotografům uznávaným i v západním světě a objevuje svoji proslulou oprýskanou zeď, která pak tvoří pozadí většiny jeho fotografií. Obsahově přechází k tématu erotické svobody, obdivu k lidskému tělu, zvláště tomu ženskému, tématu vztahu muže a ženy, milencům atd. Jeho tvorba nabývá na otevřenosti až záměrné provokativnosti. Profesionálním fotografem se stal již v roce 1984, ale opravdové proslulosti zvláště na domácí půdě dosahuje až v 90. letech. Získává francouzský Řád umění a literatury, vychází mi první monografické publikace i jím psaný vlastní životopis, strhává na sebe velkou pozornost médií kvůli svému kontroverznímu stylu života a spletitým rodinným vztahům, což trvá dodnes. V posledních letech se velmi často zaměřuje na portrétní fotografii, před jeho objektivem se vystřídala řada známých herců, hudebníků i sportovců.
Výstava Saudek&Saudek 80 veřejnosti představuje průřez tvorbou obou autorů od raných 50. let až po 90. léta v případě Káji Saudka, po současnost v případě Jana. Přes sto exponátů ze sbírky Zdeňka Kočíka, provozovatele Gallery of Art Prague, zahrnuje Janovy notoricky známé fotografie (Život 1966, Osud kráčí dolů k řece a vede dvě nevinné děti 1970, Útočiště 1963, Hey Joe 1959 a Hey Joe po třiceti letech) i současnou portrétovou tvorbu. V případě Káji jsou vystavená i díla nová, dosud ne tolik známá. Raritou jsou například malované titulky pro televizní pořad Vlaštovka nebo kresby, které se staly inspirací i pro Janovy fotografie. Výstavu doplňuje i židle a paravánek pomalované přímo Janem Saudkem. Součástí je i prodejní obchůdek, kde si každý návštěvník může zakoupit pohlednici, plakát, šperk, knihu či řadu dalších suvenýrů se saudkovskými motivy.
Martina Šmídtová, PR manažerka
Foto: Miloš Strnad
