Znáte už příběhy soch v ulicích Brna? Výstava za týden končí
Kurátor Michal Koleček oslovil spisovatelku Kateřinu Tučkovou, aby zpracovala 14 historických událostí neklidného 20. století, které zanechaly významné stopy jak v dějinách města, tak i v osudech jeho obyvatel. Čtrnáct uměleckých artefaktů ve veřejném prostoru Brna připomíná 14 lidských příběhů, do nichž zasáhly historické události 20. století.
Letošní již čtvrtý ročník projektu Sochy v ulicích nazvaný Na hraně příběhu se obrací k Brnu a jeho moderní historii jako kruciálním průsečíkům svého tematického vymezení. Koncepce této přehlídky byla od samého počátku budována jako otevřená struktura nabízející zúčastněným umělcům a samozřejmě také divákům možnost zprostředkování bohaté, složité a v mnoha ohledech také tragické minulosti spojené s bouřlivými poryvy dějin 20. století. Ambicí organizátorů ovšem nebylo pouze ilustrovat historická fakta, nýbrž jejich poselství především transponovat do současnosti. Vždyť mnohé z otázek zdánlivě již vzdálených stále silně ovlivňují naše životy a není přitom rozhodující, zdali na sebe berou podobu událostí, se kterými jsme se ještě nedokázali vyrovnat, nebo se vynořují v jiných souvislostech mnohdy komplikovanějších a palčivějších než dříve. Je zřejmé, že i dnes stojíme tváří tvář problémům spojeným s naší národní identitou, hrozbou totalitarizmu, rasovou xenofobií, sociální nerovností či omezováním občanských svobod. Právě v demokratické společnosti je potřeba soustavně upevňovat postavení těchto témat ve veřejném diskursu, a čelit tak reziduím autoritativních systémů i nebezpečím spojeným s globálními geopolitickými či environmentálními změnami.
Z těchto důvodů se iniciačním krokem aktuálního vydání Soch v ulicích stala literární interpretace, ke které byla přizvána brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Autorka na základě předložené rešerše obsahující stovky historických událostí různorodého významu vystavěla sevřenou esej zaměřenou na čtrnáct příběhů lemujících místní dějiny 20. století uvozených bojem za českou univerzitu na počátku a studentskou revoltou proti komunistickému režimu na samém sklonku milénia. Jednotlivých syžetů se následně chopili oslovení výtvarníci, kteří ovšem byli postaveni před v kontextu současného kulturního provozu nezvyklé zadání reagovat na symbolické reprezentace konkrétních dějinných příběhů nebo osobností. Výstava se tak rovněž stala disputací nad možnostmi vizuálních vyjádření v prostoru mezi individualizovanými uměleckými intervencemi a společenskou poptávkou. Při zachování charakteristických tvůrčích postupů využívajících aktuálních modelů apropriace, site-specific, postprodukce, procesuality, participace i tradičních metod ready-made, instalace či objektovosti, složili vyzvaní umělci bohatou mozaiku odrážející nejenom mimésis osudů moderního Brna, ale také jejich vlastní angažmá schoulená v zákrytech osobních komunikačních strategií.
S plným vědomím či pouze mimoděk při cestě za povinnostmi nebo na plovárnu, zpovzdálí nebo jako přímí účastníci budou se obyvatelé i návštěvníci Brna v letních měsících potkávat s uměleckými díly oživujícími tato místa i společnou paměť. Prožitek katarze, poučení, vděčnosti, úcty, díků nebo vytržení, který snad mohou vyvolat, je věnován zapomínaným a často fatálním historickým událostem a především hrdinům tohoto města, jejich dnešním a možná ještě neznámým následovatelům i všem těm, co se zastaví a pokusí se porozumět tiše vyprávěným příběhům.
Michal Koleček, kurátor
