Lfš: V obležení mistrů všech dob

„O půl deváté jsme předávali cenu Abbásovi Kiarostamímu, který řekl, že máme nejlepší publikum na světě. A když se dívám, kolik vás tu zůstalo, myslím, že má pravdu,“ konstatoval v rámci svého úvodu chvíli před jedenáctou večerní Jan Jílek těsně před tím, než Redutě představil animátora Marcella Jankovicse. Evidentně spokojený autor si s chutí zadebatoval na témata spjatá s jeho opusem Tragédie člověka (2011), na němž pracoval mnoho, mnoho let: „Scénář jsem napsal už v roce 1983. V Maďarsku je toto drama klasická divadelní hra. Měl jsem mnoho důvodů, proč jsem to chtěl natočit. Především se divadelní verze nikdy nikomu vlastně nelíbila, a přitom je to povinná školní látka. Já jsem měl problém se tím pročíst, i když je tam spousta vět, které zlidověly. Chtěl jsem tuhle látku podat trochu přívětivěji.“ Pravděpodobně se povedlo, neboť jedna z otázek… nebyla vlastně otázkou. Ze zadních řad se ozvalo: „Jen bych chtěl říct, že je to nejlepší film, co jsem tady letos viděl.“

Vraťme se ale o něco zpět. Ondřej Vetchý včera uváděl filmy jako vzteklý a k tomu ještě stačil živě odmluvit svou masterclass, v níž se vyjádřil na miliardy témat počínaje klasickou (ne)otázkou ohledně důstojnosti hereckého povolání: „Povolání pro chlapa je každý, který ten chlap dělá na plný pecky.“ Sám si ho ale často tak docela neužívá: „Trpím u toho, ale tu práci opodstatňuje, že se při ní setkávám s lidmi, kteří mě obohacují.“ Ne, není úplně snadné být Ondřejem Vetchým, to vědí všichni, kdož jej viděli sbírat v hradišťských ulicích vajgly, nebo slyšeli, jak mu nedělá dobře permanentní obležení fanynek, fanoušků a náhodných kolemjdoucích: „Když ráno vyjdu z baráku a na chodníku jsou tři lidi, otočím se a obejdu blok. Je to taková moje paranoia.“

Kvůli komu si půvabná ředitelka LFŠ Radana Korená koupila nové šaty? Kvůli jednomu z nejvzácnějších letošních hostů – už zmíněnému mistru Kiarostamímu. Ukázala se mu v nich při půl deváté večer, kdy si íránský režisér před promítáním novinky Like Someone in Love (2012) převzal Výroční cenu AČFK. A to rovnou z rukou filmaře, který tutéž sošku dostane dnes večer, Istvána Szabóa. Proč tu čest dostal právě on? „Přišel za mnou muž a blahopřál mi k mým pěkným filmům, a já bohužel nevěděl, že to je pan Szabó. Léta jsem v Íránu žil s jeho filmy a teď jsem ho nepoznal! Tak abych to vynahradil, poprosil jsem, jestli by mi mohl předat cenu,“ vysvětlil Kiarostamí.

A neopomeňme přinejmenším ještě Davida Čeňka, který v Redutě v rámci sekce F jako pravda zevrubně promluvil na téma samotného úsvitu kinematografie a klíčových osobností, jež v praxi fungovaly trochu jinak, než si mnozí z nás mohou myslet: „Pro bratry Lumiery byl film v podstatě marginální. Mnohem více ze zajímali o medicínu, biologii a další vědy. Nakonec na kinematografii zbohatli, přestože jí nevěřili, zatímco Georges Melies na ní zchudl, protože jí věřil…“ O více než století později se nám ostatním může jejich práce zkrátka jen líbit.

A co dál?

SOBOTNÍ ODPOLEDNE

Stanislav Polčák, Marek Dobeš, Jakub Michálek a Petr Vaněk si ve tři zadebatují v Espace Dorleans na téma nelegálního sdílení filmů. Vlastní názor na věc jistě bude mít – nejen díky Věrné kopii (2010) – výše už zmiňovaný Abbás Kiarostamí, jehož masterclass proběhne o půl šesté v Espace Dorleans.

Zachce-li se vám jen obrázků, je možno bez problémů doporučit třeba vlajkový film letošní sekce o rozvěšování bulíků, F jako falzifikát (1973), jenž přistane ve Sportovní hale v šest. Večer pak István Szabó převezme v rámci slavnostního zakončení (19:00, Hvězda) svého ptáka klubáka a o půl hodiny později uvede svůj ještě vlažný kousek Za zavřenými dveřmi (2012). Kdo nebude ve slavnostní náladě, může při deváté zaskočit do Divadelního stanu na Večer Slam poetry – doporučujeme především nezasvěceným, něco takového jste skutečně ještě neslyšeli. V Míru se pak úderem půl desáté rozezní Václav Havelka III a Lenka Dusilová. Nepočítáme-li ovšem všemožná vystoupení, skončí letošní LFŠ tak, jako pro mnohé neoficiálně začala – Lawrencem z Arábie (1962), jehož majestátních 216 se začne rozprostírat Hvězdou hodinu před půlnocí a skončí hluboko, hluboko v noci. Lepší zakončení letošního ročníku si asi těžko lze představit.

Pro 38. LFŠ, Ondřej Vosmík

38. Letní filmová škola Uherské Hradiště / www.lfs.cz
Asociace českých filmových klubů / www.acfk.cz