Mezipatra promítnou dokument o dětech, které pro Rusko neexistují
Když se dokument Putinovy „Děti 404“ (Deti 404) letos v dubnu poprvé promítal v Moskvě, diváci si neužili projekci na jeden zátah. Zátah na projekci totiž udělala skupina anti-gay aktivistů a nacionalistů ve společnosti několika policistů se samopaly. Ti promítání ve 40. minutě přerušili a požadovali ukončení akce s tím, že se jedná o „dětskou pornografii“ porušující nechvalně proslulý zákon zákazu propagace homosexuality. Diváky a filmaři pak nazvali „úchyláky“ a „západními agenty“. „I když pak projekci opustili, stejně v nás zůstávala pachuť. Pachuť, která film udělala ještě palčivějším a relevantnějším ve vztahu k zemi, která nechce slyšet hlasy LGBTQ dětí,“ sdělila Tanya Cooper, pracovnice organizace Human Rights Watch, která se projekce zúčastnila.
Dokument Putinovy „Děti 404“ se totiž skládá z anonymních výpovědí 55 teenagerů, jež v rámci online projektu „Děti 404“ bojují proti vyhrocené, až smrtící homofobii v Rusku Vladimira Putina. „Ruská queer mládež se setkává s naprosto šokujícím ponížením a šikanou, často i ze strany nejbližších rodinných příslušníků. To vše uvidí diváci v brutálně autentickém dokumentu, kterému se na festivalu v Torontu aplaudovalo ve stoje,“ láká programová ředitelka Mezipater Lucia Kajánková. Projekci osobně uvedou režiséři Pavel Loparev a Askold Kurov.
Dokumentární sekce 15. ročníku Queer filmového festivalu Mezipatra, který začne v Praze již 6. listopadu, i proto nese název „O život“. O své místo na slunci bojuje také americký teenagerský pár James a Tyler ve finsko-dánském dokumentu Americký vagabund (American Vagabond). Mladíci utekli od svých konzervativních, homofobních, maloměšťáckých rodin do San Francisca. Tam je však opařila tvrdá realita, život na ulici a žadonění o práci. „Jejich situace ostře kontrastuje s obrazem San Francisca jako prosluněného místa zaslíbeného gayům, jak nám nedávno ukazoval například úspěšný seriál televize HBO Looking – Hledání,“ přibližuje Kajánková s tím, že režisérka Susanne Helke natočila moderní příběh o lásce, které hvězdy nepřály, a zachytila i celospolečenský fenomén bezdomovectví mladých. Podle některých studií tvoří LGBTQ teenageři v amerických velkoměstech téměř polovinu mladistvých bez domova.
O život začalo najednou jít i Ernstu Ostertagovi a Röbimu Rappovi, dvěma Švýcarům, kteří se do sebe zamilovali v Curychu 50. let. Jsou spolu dodnes a ve švýcarském dokumentu Kruh (Der Kreis) vypráví o policejní represi, která zemi před čtyřiašedesáti lety zachvátila. Ernest a Robbi se sdružovali v queer disentu organizace Kruh, která například pořádala queer bál nebo vydávala časopis, jenž pašovala za hranice… „Kruh nám znovu připomíná nezbytnost a naléhavost boje proti homofobii, která se zvedala a zvedá na různých místech planety,“ stálo ve stanovisku poroty Teddy Award na letošním Berlinale, která Kruhu přiřkla cenu na Nejlepší dokument. Švýcarsko snímek vyslalo do boje o cizojazyčného Oscara.
Letošní oscarový ceremoniál bude moderovat čerstvě sezdaný herec Neil Patrick Harris (Jak jsem poznal vaši matku, Zmizelá), který vystupuje i v americkém dokumentu Liga vyoutovaných (The Out List) uváděném na letošních Mezipatrech. Připojí se k moderátorce a bavičce Ellen DeGeneres, herečce Cynthie Nixon, aktivistovi Larrymu Kramerovi či scenáristovi snímku Milk Dustinu Lanceovi Blackovi, aby se podělil o zkušenosti s „vyoutováním se“ v showbyznysu a v současné Americe. Výzvy LGBTQ aktivismu ale budou reflektovat také butch queen Twiggy Pucci Gacos či drag queen Lady Bunny. Dokument s otevřenými poselstvími celebrit vznikl pro stanici HBO.
Celebritou byla i herecká diva Elizabeth Taylor, jež se v 80. letech jako jedna z mála připojila k boji proti epidemii HIV/AIDS. „Není to nemoc minority, ale hrozba pro nás všechny,“ řekla filmová ikona v době, kdy média i politická garnitura problém zamlčovaly a nakažení protrpěli poslední dny v zahanbení. V americkém dokumentu Elizabeth Taylor a bitva o amfAR (The Battle of amfAR) tvůrců snímku Kvílení pomohla herečka doktorce Mathilde Krim a jejímu výzkumnému týmu. Projekci kroniky těžké doby doplní diskuze s českými aktivisty.
Množství tíživých dokumentů alespoň trochu vyváží čtveřice léty prověřených snímků v retrospektivní sekci „Přežijí jen milenci“. Osudová přitažlivost nastane mezi konzervativní Vivian a temperamentní Kay v Nevadě 60. let ve filmu Pouštní srdce (Desert Hearts). Vivian je Kay fascinovaná, připustí si ale fakt, že je lesba? „Tohle klasické lesbické drama má šťastný konec – i přesto, že láska je často stejně výjimečná jako výhra v nevadských casinech,“ říká Kajánková. Sensuální lesbické scény obsahuje i zakončovací film Mezipater Hlad (The Hunger) slavného režiséra Tonyho Scotta. Ve snímku z roku 1982 se však ještě nezaměřoval na svůj pověstný rychlý videoklipový střih, nýbrž na peripetie hvězdně obsazeného milostného trojúhelníku (Catherine Deneuve, Susan Sarandon, David Bowie) v nočním New Yorku. Deneuve zde hraje šarmantní tisíciletou upírku, jejímuž kouzlu pomalu, ale jistě propadá lékařka Susan Sarandon…
O vzájemné náklonnosti, které se nejde ubránit, něco ví i Pauline (Melanie Lynskey) v dramatu podle skutečných událostí režiséra Pána prstenů Petera Jacksona Nebeská stvoření (Heavenly Creatures). Srdce jí naplní nová spolužačka Juliette (Kate Winslet), se kterou sdílí nenávist k prudícím učitelkám i nechápajícím rodičům, stejně jako nekonečnou imaginaci. Lze však sdílet i vraždu? V mrazivé studii patologického vztahu září uhrančivá, devatenáctiletá Kate Winslet.
Posledním snímkem v retrospektivní sekci je francouzské romantické drama Ti, kteří mě mají rádi, pojedou vlakem (Ceux qui m”aiment prendront le train). Opus magnum a orgamus pro všechny cinefily režiséra Patrice Chéreaua je cynickou cestou do temných hlubin témat jako rodina, láska, smrtelnost a odpuštění. Cesta je příznačné slovo. Na pohřeb malíře Jeana-Baptiste totiž jedou společně vlakem všichni, kteří ho za jeho života milovali. Skupinu však doprovází i nezvaný host, krásný mladíček Bruno…
Larisa Blichová
