„Začnou stavět nové nádraží“

Jih Brna se za rok začne měnit ve staveniště. V červnu příštího roku totiž začnou práce na rekonstrukci brněnského železnič- ního uzlu, o rok později se začne stavět nové nádraží. Foto: www.medy.czBrno – Stavba nového nádraží se přiblížila. Brněnští zastupitelé totiž schválili potřebnou změnu územního plánu a největší stavba v novodobé historii města tak může začít. „Je to jedinečná příležitost, která se nesmí promarnit,“ prohlásil ministr dopravy Milan Šimonovský. „Jsme na počátku realizace a už není prostor pro diskuzi, zda stavět, nebo ne,“ zaznělo včera z úst náměstka primátora Radomíra Jonáše. Bez ohledu na hlasité protesty aktivistů tak začnou za rok stavební firmy stavět nové odstavné nádraží, o další rok později začne jižně od centra vyrůstat i osobní nádraží. „Na první část odstavného nádraží už máme územní rozhodnutí a bude se projektovat,“ uvedl Jiří Mlynář, ředitel olomoucké Správy železniční dopravy, která budoucí stavbu zajišťuje.
Hlavní část prací by měla být hotová za deset let. „Ukončení stavby se nedá přesně určit, další práce budou pokračovat, i když bude nové nádraží fungovat,“ vysvětlil ministr dopravy Milan Šimonovský. Práce na stavbě jednotlivých částí železničního uzlu je navíc nutné provádět postupně. „Musíme vše připravit tak, aby byla zachována provozuschopnost Brna,“ řekl Mlynář. Přestavba brněnské železnice spolkne bezmála dvacet miliard korun, město Brno bude ze svého platit tři miliardy, které použije na městskou infrastrukturu. „Jedná se o přesun tramvajové trasy, výstavbu parkovacích ploch,“ nastínil projekty, do kterých město bude investovat svoje peníze, náměstek primátora Miroslav Hošek. Jednou miliardou přispěje i kraj, zbývající peníze by měly přitéct ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. Ta zařadila trať z Bohumína do Břeclavi, na které leží i Brno, mezi prioritní projekty.
Peníze stavaři neutratí jen na osobním nádraží, kromě něj vznikne i odstavné nádraží a v celém městě budou opraveny železniční tratě tak, aby se Brno mohlo stát křižovatkou mezinárodních vlakových koridorů.
„Máme výhodu dobré polohy, ale nemůžeme chtít, aby rychlovlaky jezdily přes sto šedesát let staré nádraží s takřka původním vybavením,“ obhajoval rekonstrukci železnice Šimonovský.