Brněnské stopy Adolfa Loose

Osobnost a dílo jednoho z nejslavnějších brněnských rodáků, architekta Adolfa Loose (10. prosince 1870 Brno – 23. srpna 1933 Kalksburg u Vídně), vzrušuje již několik generací historiků umění a teoretiků architektury. Loosovy přesahy mimo obor architektury, přátelské kontakty s vídeňskou intelektuální a uměleckou bohémou, interesantní klientela, ale především jeho neúnavné hledání „kultury každodennosti“, jsou dnes přitažlivé i pro badatele z oborů sociologie, literárních věd, teatrologie, germanistiky apod.

Architekt Adolf Loos se řadí mezi nejvýznamnější osobnosti klasické architektonické moderny, tedy po bok F. L. Wrighta, Le Corbusiera či Miese van der Rohe. Své teoretické úvahy zformuloval již před první světovou válkou. Jeho esej Ornament a zločin (1908) je považován za nejvýznamnější text z teorie architektury a kultury 20. století. Mezi nejdůležitější Loosovy stavby a interiérové realizace patří Café Muzeum (1899) a American bar (1908) ve Vídni, vila Karma ve Švýcarsku (1903-06 a 1909-12), obchodní dům Goldmann & Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni (1909-11), vídeňské vily Steiner (1910), Scheu (1912-13), Mandl (1916), Strasser (1918-19), Rufer (1922), Moller (1926-27), dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1925-26), nerealizovaný projekt domu pro Josephinu Bakerovou (1927). Vyvrcholením jeho práce je pak Müllerova vila v Praze, při jejíž stavbě Loos uplatnil koncepci uspořádání obytného prostoru známou pod názvem „Raumplan“, založenou na prostorové a výškové diferenciaci začleněných prostor.

Stavby Adolfa Loose v Brně jsou spojeny se jménem Viktora Bauera, významného průmyslníka a kulturního činitele, kterému navrhl vilu a s největší pravděpodobností i hlavní tování budovu cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna. V polovině dvacátých let pracoval Loos na adaptaci Bauerova zámečku v areálu jeho vyhořelého starobrněnského cukrovaru (tzv. Zámeček v areálu dnešního výstaviště). Loos byl autorem interiéru jídelny v zámečku. Zachovalo se mramorové obložení s kredencí, štukový figurální vlys pod stropem a zapuštěné prosklené vitríny se zrcadly.

Výstava je koncipována jako chronologický přehled projektů a návrhů Adolfa Loose, jež vznikaly v českých zemích postupně od roku 1890 do roku 1933. Díky rozsáhlé spolupráci se autorům výstavy podařilo shromáždit množství nových, dosud neznámých materiálů.

K zajímavým exponátům patří soubor sedacího nábytku z vybavení rodinného domu Jana Brummela v Plzni; hodiny, stolní sklo a noční stolek z interiéru Müllerovy vily v Praze a křeslo sloužící k odpočinku. Osobitý styl architekta dokumentují vystavené modely vily Konstandt v Olomouci a Müllerovy vily v Praze.

Tvorba Adolfa Loose nutí i po celém století přemýšlet o věcech všedních, běžných, také ale o jeho pokrokových a nadčasových názorech.

Michaela Budíková