Děkuji vám páni Morávkové…

Děkuji Vám pane Morávku Jiří! Nebýt Vás, byla by kultura v našem krásném městě Brně o tolik ochuzena. Chtěl jsem Vám poděkovat už v pátek. To když jsem na Zelném trhu v závěru fantastického představení divadla Continuo s názvem Daleko k dotýkání, mohl ihned posléze, co se hlavní hrdina dostává do prenatálního stavu a představení v tichosti končí, mohl dostat díky divadlu PYROBOLI a jejich raketám odpálených v historickém jádru města Brna, v Denisových sadech pod katedrálou sv. Petra a Pavla, do dokonalého prožitku náletu. Byl to pro mne opravdu silný zážitek.

Nebýt Vás, něco podstatného by chybělo i dnešní minimalistické improvizaci hry na trubku Axela Dörnera a berlínského klarinetisty Kai Fagaschinskyho, kdyby z romantické hladiny několik kilometrů vzdálené přehrady nebyly na Skleněné louce slyšet výbuchy NAŠICH borců z Barandova, kteří se již podíleli na natáčení tolika válečných filmů, že jsou opravdovými mistry výbuchů a jejich odpaly patří k absolutní špičce a proto nám budou moci ukázat nějaký ten výbuch opět i za pár dní přímo z bývalého kriminálu a mučírny v centra města.

Vím, že teď máte jistě moc práce s těmi všemi prezidenty, aby se na buzerplace měli lidé na co dívat, no přesto doufám, že i s nimi si určitě nenecháte ujít vystoupení pancéřovaných výbušnin znalců z Itálie a určitě bude úžasné sledovat i ty jihoafričany, to ale už bohužel bez prezidentů. Copak si asi pro nás připraví za speciální výbušniny? Jistě jen díky Vám a Vašim dobrým kontaktům mohou tito umělci v klidu odpalovat své nesnadno a draho nakoupené výbušniny s příměsí vzácných kovů a kilogramy rakovinotvorných látek přímo v srdci Evropy.

Děkuji i Vám pane Morávku Ondřeji! Díky Vaší usilovné práci bude náš Hrad zas o něco kulturnější a v nově postavených prostorách své místo najde nejedna, v daleké historii vypálená, ale i současná raketa a mistrovství těchto hrdinů naší ale i dávné doby, výbušnin znalců z celého světa, nezůstane v zapomnění.

Ale abych neděkoval jen Morávkům. Musím poděkovat i panu primátorovi Onderkovi, který sice dvakrát nepublikoval můj dotaz ohledně brněnských výbušnin, nebo na něj jakkoliv reagoval, přesto mu patří dík, že podporuje společnost s ručením omezeným pánů Morávků i za to, že jako hlavní velitel strážníků a záchranářů se i on podílel na výcviku svých mužů a žen, když hrdinně nacvičovali, jak hledat na hladině přehrady malinovou šťávou polité občanské průkazy po simulovaném výbuchu na parníku Pionýr a tím nám jaksi naznačit, že hrátky s ohněm nemusí končit jen radostně.

Děkuji Vám moudří lidé! Jen díky Vám mohu, stejně jako odborná pracovnice pro environment z Brna, paní P.L., najít v našem městě nějaké kulturní vyžití, které nám v běžném životě schází.

A proto doufám, že budete pokračovat ve své obětavé činnosti a že celý svět bude vědět, kde jsou ty nejlepší přehlídky výbušnin. Doufám, že se příští rok budeme moci setkat i s mistry výbušnin z jiných zemí, jejichž zástupci zde zatím nebyli, třeba z nějaké země Blízkého východu, nebo Asie. Třeba mají nějaké ještě neokoukané výbušniny v rukávu. Jsem tak rád, že Vás v Brně máme. Ještě jednou, děkuji.

Jak praví výbušninoman Ivan Martinek… není to jen pyrotechnika. A má pravdu je to především o filozofii. A Vy, moudří lidé města Brna to jistě víte. A i díky Vám teď víme i my, prostí lidé bez vlivu na své okolí, že výbušniny odpálené na Zelném trhu v roce 1749 byly oslavou konce sedmileté války. Jistě máme i my dnes co slavit. A zítra… furt… vždyť život je jeden velký mejdan….

nesehnal jsem žádné ilustrační foto mistrů výbuchů z Afriky, kteří jsou zajisté, jako exoti, hlavním lákadlem letošního festivalu výbuchů, a proto jsem si s prominutím dovolil publikovat pána ze Zimbabwe, který má však trochu jiné starosti, protože uklízí válku v Iráku. To co drží v ruce je jihoafrické výroby.