Exkluzívní janáčkovský festival
Velkorysým mezinárodním hudebním festivalem nazvaným Janáček Brno 2008 ožije od 6. do 17. listopadu moravská metropole. Ambiciózní moravský projekt by se mohl stát obdobou festivalů, jakými jsou mozartovský Salzburg nebo wagnerovský Bayreuth. První ročník přehlídky (jejíž nultý ročník se konal roku 2004) zároveň přispěje i k uctění 80. výročí úmrtí Leoše Janáčka. Takovou slavnost hudby plnou hvězdných jmen a zajímavých uměleckých počinů, jež bude mít napříště formu bienále, by mohla i Praha závidět.
Hlavním organizátorem je Národní divadlo Brno ve spolupráci s Filharmonií Brno, Moravským zemským muzeem a Janáčkovou akademií múzických umění. „Tento nový mezinárodní festival je koncipován tak, aby jej mohlo ocenit nejen odborné publikum, ale aby byl zajímavý i pro širokou veřejnost,“ uvedl k prvnímu ročníku Daniel Dvořák, ředitel Národního divadla Brno.
Jádrem přehlídky jsou především pozoruhodné inscenace Janáčkových oper, jichž má dost na repertoáru i samotné pořadatelské Národní divadlo Brno. Stranou však nezůstávají ani symfonické a komorní koncerty, nebude chybět dokonce ani činohra. „Závěrečný koncert s Glagolskou mší má přesah – uslyšíme houslový koncert Albana Berga. Taková je totiž koncepce festivalu: i do budoucna chceme ukazovat Janáčka v kontextu s jeho velkými současníky,“ podotkl šéf opery Národního divadla Brno Tomáš Hanus, pod jehož taktovkou zazní v premiéře i zahajovací brněnská inscenace režírovaná Jamesem Conwayem – Příhody lišky Bystroušky.
Pozornost jistě přitáhne účast hvězd. Můžeme se těšit například na pěvecké hvězdy Evu Urbanovou a Štefana Margitu v pražské Její pastorkyni. Eva Urbanová zazpívá Kostelničku, za niž byla oceněna již dvěma cenami Thálie. „Můj vztah k Janáčkovi se vyvíjel dost dlouho,“ přiznává česká star, „ze začátku jsem mu vůbec nerozuměla. Kostelnička byla pro mne nepřijatelná role, byla to pro mě zlá paní. Ale vypěstovala jsem si k ní vztah, teď už u mne stojí výše než Smetanovy a Dvořákovy postavy – kromě Rusalky ovšem. Dnes je pro mě Kostelnička rolí nejmilejší. Budu na ní pracovat celý život.“
Hvězdný třpyt provází též německo-finskou mezzosopranistku a vášnivou propagátorku Janáčka Anju Silju, sopranistku Melanii Diener i britskou dirigentku Sian Edwards. Budou účinkovat v opeře Káťa Kabanová v exkluzivním koncertním provedení vídeňského operního domu Theater an der Wien. Stejnou operu lze zhlédnout i jako domácí, brněnskou inscenaci. Při závěrečném koncertu se můžeme těšit na vynikajícího ruského houslistu Ilju Gringoltse pod taktovkou britského dirigenta Jana Lathama-Koeniga.
Nejslavnější Janáčkovo dílo, Její pastorkyňa, bude na programu hned třikrát. V pojetí Maďarské státní opery z Budapešti, v pojetí opery pražského Národního divadla a v provedení původní verze této opery z roku 1904, jak ji vnímají studenti Hudební fakulty brněnské JAMU. Mladou režisérku z JAMU Lindu Keprtovou fascinovala obtížnost rané verze: „Janáček asi věděl, proč své dílo proškrtal do dnes známé podoby. Verze z roku 1904 je i mnohem syrovější a tím i o něco závažnější.“ Ve studentské inscenaci hodlá zdůraznit „naturalismus a syrovost vesnice na straně jedné a jako protipól postavit svět mladé, křehké dívčiny.“
Brněnské Národní divadlo dále představí také operu Z mrtvého domu. Janáčkova Věc Makropulos na programu není, zato můžeme zhlédnout její Čapkovu činoherní předlohu v inscenaci HaDivadla.
Termín začátku festivalu připomíná den světové premiéry Příhod lišky Bystroušky 6. listopadu 1924 v Brně. Janáčkovské listopadové dny doprovodí vedle koncertů také výstavy, filmové projekce i odborné přednášky a semináře – vždyť v Brně také uchovávají janáčkovský archiv.
Národní divadlo Brno myslí při příležitosti festivalu i na své budoucí diváky a vedle pestrých workshopů pro děti přichystalo i zajímavou festivalovou slevu. „Kromě standardních slev vycházíme vstříc všem mladým lidem do 26 let bez ohledu na to, zda studují, anebo ne. Máme pro ně speciální cenový balíček – za 160 Kč získají hned 4 vstupenky na vybrané programové body festivalu,“ dodává Daniel Dvořák. S potěšením dodává, že vedení města je exkluzivní přehlídce nakloněno. Uzrála doba, kdy svět dokáže hudbu Leoše Janáčka konečně docenit. A Brno chce splatit svůj dluh, vždyť velký skladatel věnoval rozvoji hudební kultury v tomto městě nejlepší léta svého života a vytvořil zde svá stěžejní díla.
Rozhovor s Danielem Dvořákem, ředitelem Národního divadla Brno
Myšlenka na pořádání festivalu je staršího data. Dokonce již v roce 2004 proběhl osamocený pokus janáčkovské přehlídky. Ač byl bez kontinuity a neměl zvláštní přípravu, dopadl docela dobře. Právě na základě pozitivních ohlasů začalo město uvažovat o tom, že by festival mohl mít pokračování. Já sám jsem byl až u zrodu dnešní podoby festivalu, kdy se ustanovil koncept dvouleté formy – bienále, vždy v sudých letech. Hlavním pořadatelem je Národní divadlo Brno, spolupořadatelé jsou JAMU, Filharmonie Brno a Moravské muzeum. V užším výboru jsme dotvořili koncept festivalu včetně názvu, termínového ukotvení a rozsahu. Předcházelo tomu kolokvium, které jsem uspořádal na půdě Národního divadla Brno, kde se sešli odborníci, ale také představitelé města a dalších kulturních institucí. Výbor pracoval na základě výsledků tohoto kolokvia. Lze tedy říct, že festival vznikl z vůle města a na základě dohody a součinnosti všech rozhodujících aktérů. Význam jeho vzniku potvrzuje i fakt, že záštitu nad prvním ročníkem přijal mj. i prezident republiky Václav Klaus.
Ne zcela. Rozhodující pro dramaturgii festivalu je skutečnost, že převaha Janáčkovy tvorby tkví v operní oblasti. V symfonické a komorní oblasti méně. Tím je dána obsahová stránka. Těžiště následujících ročníků by tedy mělo být v konfrontaci inscenačních přístupů a interpretačních přístupů k Janáčkovým operám. Plus interpretační konfrontace dalších, již neoperních Janáčkových děl. A také určité přesahy, aby byl Janáček prezentován v kontextu dobovém i na pozadí jiných umění.
To je také jedna z možností, kterou lze festival do budoucna obohatit: například lze hrát hru Karla Čapka Věc Makropulos, neboť na jejím základě si Janáček zpracoval stejnojmennou operu. Jednou z možností je tedy uvedení tohoto činoherního titulu, případně v konfrontaci s operou.
Hvězd bude celá řada: Anja Silja, Eva Urbanová, Štefan Margita, Melanie Diener, Peter Straka… Ale domnívám se, že vedle těchto hvězd, jejichž přínos asi publikum nejvíc ocení, je pro mě jako pro divadelníka nejzajímavější konfrontace janáčkovských inscenací. Budeme mít tři Jenůfy – z pražského Národního divadla, z budapešťské opery. A pozor – třetí Její pastorkyňa bude odlišná. Nejen proto, že ji nastudovali studenti Hudební fakulty JAMU. Je to totiž verze z roku 1904, verze vzniklá ještě před úpravami, které Janáček provedl v pozdější době. Takže to bude zcela jistě zajímavé – minimálně z uměleckohistorického hlediska. Ale předpokládáme, že se JAMU předvede i interpretačně v zajímavém světle.
Vídeňský Theater an der Wien provede Káťu Kabanovou koncertně. To vše bude v konfrontaci s inscenacemi, jež má na repertoáru Národní divadlo Brno, jehož operní soubor pro festival připravuje také Lišku Bystroušku, zbrusu novou. Studuje ji nový šéf opery dirigent Tomáš Hanus.
Já se kupodivu zúčastním festivalu v dresu pražského Národního divadla. Jsem totiž autorem scény pražské Jenůfy, která tehdy vznikla v režii Jiřího Nekvasila v koprodukci s operami v Rize a Dublinu. Je to evropský projekt, který jsme prezentovali na Sicílii. Je to tedy poměrně mezinárodně ostřílená inscenace a všude se líbila. Doufám, že bude mít úspěch i v Brně.
Festival netvoří jen koncerty a operní představení. Na programu je také odborné kolokvium – bude věnováno opět Janáčkovu dílu a osobnosti. Předpokládáme, že se zúčastní většina čestného výboru. Je sestaven na exkluzivní mezinárodní úrovni – předsedou je francouzský skladatel a dirigent Pierre Boulez – to myslím hovoří za vše. Chystá se i řada dalších doprovodných akcí – debaty a diskuse s umělci, interprety a inscenátory. Když už se nám daří tyto osobnosti do Brna přivézt, je dobré je také nechat promluvit o jejich práci, případně dát možnost zájemcům zeptat se na to, co je zajímá. Dále se připravují výstavy, publikační výstupy.
Pro děti chystáme speciální akce. Budou si moci kreslit výpravy, navrhovat kostýmy k Janáčkovým operám, prohlédnout si zákulisí. Postupně jim chceme odhalit svět opery, svět Janáčkova díla. Ostatně i samotná opera Příhody lišky Bystroušky, která vznikla na základě novinových komiksů, bývá dětmi dobře vnímána. Tak si vlastně vychováváme nastupující generaci pro příští ročníky.
Vstupné je standardní, dochází jen k drobným úpravám. Cenové rozpětí umožní návštěvu všem sociálním skupinám. Máme samozřejmě celou řadu festivalových slev. Kromě standardních slev máme ještě speciální cenový balíček pro mladé lidi do 26 let – bez ohledu na to, zda studují, anebo ne. Mají možnost za 160 Kč získat hned 4 vstupenky na vybrané programové body festivalu. To je, myslím, velmi vstřícné.
Ne. Právě proto, že festival je iniciován statutárním městem Brnem. Má vyjadřovat spojení Brna s Janáčkem podobně, jako je spojen Salzburg s Mozartem nebo Wagner s Bayreuthem. Vyloučit však nelze, že bychom v budoucnu mohli najít nějakého partnera, který by si hlavní body festivalu převzal v lichých letech. To si umím představit a mohla by to být zajímavá spolupráce. Nevím však v tuto chvíli o žádném městě nebo instituci, která by měla stejně silný zájem prosazovat Leoše Janáčka, jako má Brno.
Naďa Machková
