Informační večer Saving Iceland

Dne 14.11.2007 se od 18.00 hodin uskuteční v prostorách Centra současného umění na Skleněné Louce v Brně povídání o tom, jak težký průmysl ohrožuje jedinečnou přirodu Islandu. O problému, akčním létě na Islandu a mezinárodním aktivistickém hnutí Saving Iceland pohovoří dva jeho islandští členové.

Janek Jiříček a Lenka Žampachová

Saving Iceland

Saving Iceland je mezinárodní kampaň na obranu islandské divočiny, největšího území s původní přírodou v Evropě, před těžkým průmyslem. Různé mezinárodní společnosti, zvláště pak výrobci hliníku, a islandska vláda začali uskutečňovat rozsáhlý plán, který, pokud bude naplněn, změní tuto vyjímečnou zemi s neporušenou přirodou v další zónu zamořenou těžkým průmyslem.

Plán zahrnuje vybudování nových hliníkáren a rozšíření těch stávajících, využití mnoha hlavních ledovcových řek v zemi a zničení geologicky jedinečných gejsírových oblastí a unikátních geothermálních biosystémů kvůli novým elektrárnám.

Korporace hledají levnou energii

Island je, se svými nedozírnými možnostmi získávání hydro a geotermální energie, přitazlivým cílem pro ALCOA, ALCAN, Century Aluminium a další společnosti hned ze dvou důvodů. Prvním je vzrůstající nejistota na poli energií a čím dál větší závislost na fosilních palivech a jejich ceně; druhým je vzrůstající zájem o otázky změn klimatu, kde se nabízí možnost vylepšit si eko-image za pomoci hydro a geotermalní energie. Island má také mnoho nevyčerpaných emisních povolenek a proto jsou schémata prevence produkce skleníkových plynů velmi jemná. Ovšem pokud se všechny navrhované projekty hliníkáren zrealizují, islandské hliníkárny mnohokrát překročí 1,600,000 tun emisí povolených Kyotskou konvencí . Výroba hliníku významně přispívá ke změnám klimatu díky produkci velkého množství uhlovodíku a fluorovaných uhlovodíků; mocných, extremně stalých skleníkových plynů, vznikajících při elektrolytickém zpracování bauxitu.

Ničení ekosystému

Ekologické důsledky velkých nádrží jsou také děsivé. Patří mezi ně nevratné vymizení některých živočichů, likvidace suchozemských i vodních ekosystémů. Velké adaptace hlavních ríčních systémů na celém světě vedli k tomu, že více než třetina druhů sladkovodních ryb zaniklo nebo je ohroženo.
Neustále se měnící výška hladiny v nádržích na Islandu povede ke vzniku prašných bouří a eroze půdy, jež bude mít devastující dopad na vegetaci v dané oblasti. Je odhadováno, že jenom samotná nádrž v Kárahnjúkar bude mít nepříznivý dopad na oblast o velikosti 3000 čtverečních kilometru.

Kromě toho, zbavení řek jejich přirozených bahenních “nečistot” bude představovat ohrožení pro hodnotné rybářské oblasti. Současné studie ukazují, že volně tekoucí ledovcové řeky hrají důležitou roli při snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře tím, že dodávají planktonu potřebné živiny a jako takové jsou tedy již využité přírodou.

Protest

Islandští environmentalisté jsou připravení na bitvu, která potrvá nejspíše mnoho let. Mezinárodní pomoc a podpora v tomto boji bude svrchovaně důležitá.

Letní slunovrat roku 2005 viděl první mezinárodní tabor na Kárahnjúkar, který znamenal začátek vysoce inspirativního a jedinečného počinu v historii Islandského aktivismu. Mezinárodní protestní tábor v létě minulého roku /2006/ u Snæfell, Lindur a Reyðarfjörður spojil lidi 18-ti různých národností. Nejlepší ovšem bylo, že se k protestům v roce 2006 přidalo mnohem více islanďanů. Zjistili jsme, že tábory a přímé akce v letním období posledních dvou let měli hluboký dopad na islandskou společnost. Dali lidem odvahu pozvednout hlas po letech represívní politické atmosféry.

Jedním z mnoha dopadu, které protesty měli na islandskou společnost je, že se lidé odvažují mít na stavbu přehrad jiný názor. Protesty způsobily, že se o otázkách těžkého průmyslu a jeho následku opět začalo diskutovat. Mnoho lidí pracující ve finančním sektoru nyní pozveda svůj hlas proti projektům, poukazujíc na to, že hliníkárny přinesou jen velmi málo pozitivního islandské ekonomii. Povedlo se nám vytvořit ve společnosti dialog a nový pohled na těžký průmysl.

Island je poslední velké území neporušené a vpravdě magické divočiny v Evropě. Měli bychom si vážit toho, jak původní tento zvláštně vibrující ostrov zůstává. Svět si nemůže dovolit přihlížet, jak nádherný Island ničí nenasytnost velkých korporací.