JAN EXNAR – REFLEXE

Originalita, náročnost a filozofická hloubka díla Jana EXNARA ztěžují zásadní zařazení jeho díla do schématu českého umění. Také jistá dvojdomost jeho výrazu, pohybujícího se mezi subtilním snovým gestem na jedné straně a precizním monumentem na straně druhé, to téměř znemožňuje. To všechno, co se mezi těmito dvěma póly odehrává, odsunovalo Jana EXNARA do role osamělého běžce, žijícího navíc mimo centrum v Havlíčkově Brodě. Zájem o umělecký výraz u něho od počátku vycházel z vnímání celistvosti organického, přírodního a duchovního, jakož i abstraktního názoru. Převodovými pákami mezi jednotlivými póly se staly kresba, malba, sklo i architektonický projekt. Vyzrálé směřování jeho dráhy nyní potvrzuje čas, doba pozdní evropské kultury a civilizace, kdy s údivem konfrontujeme jeho díla s tím, co se dovídáme o světovém umění dnes. Každá výstava, nejen tato, se musí vyrovnat s redukcí, kterou diktují prostorové možnosti pořádající organizace. Představu o šíři umělcovy aktivity si návštěvník může udělat; je opravdu velká a výstava se koná v prostoru, který je podle mého názoru jeden z nejlepších v celé naší zemi a myslím si, že i v Evropě. Výběr kolekce, kterou se představuje práce z posledních let, ukazují mnohotvárnost, tématickou bohatost, sílu výrazu i vůli k experimentům. Jsem přesvědčen, že vystavený soubor charakterizuje umělcovo názorové zaujetí a dobře ozřejmuje základní rysy jeho tvorby, které jsou výstižnou ukázkou jeho orientace. Jan EXNAR je nesporně výjimečná osobnost i proto, že podstatná základna jeho tvorby komunikuje i s jinými výtvarnými obory, zejména s kresbou a malbou. V jejich skloubení s aktuálním děním jsou ukotveny znaky dokonalé promyšlenosti, původnosti, originality. Je to také transformace média ze sklářských pecí do působivějšího prostředí interiérů. Jan EXNAR má v sobě zakódované otázky vazeb tradičních i nových technologií. Pro každého dobrého umělce je proces poznávání nekonečný, nic není definitivní. Jsou jenom zastavení na cestě, jejíž směrování sice známe, ale o jejím konci víme málo nebo skoro nic.

V EXNAROVĚ vývoji se odehrává neobyčejný zápas, který není ukončený – o porozumění významu krásného objektu. Zápas o uchopení řádu, jenž vyústil do filozofických interpretací. Zápas o pochopení a vnímání člověka v prostoru. Zápas o postihnutí vnitřních rytmů a vztahů. Myslím si, vlastně jsem přesvědčen, že Jan EXNAR se těchto zhostil, je završil a vyřešil, nevím, jaké slovo bych použil, při realizaci vitrají v kostele svaté Markéty v Loukově. Všechno, co bych nyní řekl o těchto třech kostelních oknech, by neznělo dobře. Všem doporučuji, až pojedete tím směrem, udělejte si zastávku a vitraje si prohlédněte. Dostane se vám nezapomenutelného zážitku a pohlazení duše.

Jan EXNAR dnes patří již k autoritativním pojmům v současné české a tím i světové sklářské kultuře. Patří k hodnotám, které osobitým způsobem rozšiřují názorový okruh našeho sklářského umění i jeho podnětné začlenění do světového kontextu. Výtvarný umělec jeho ražení je člověk, který hledá hlubší souvislosti jevů a cítí potřebu svou tvorbou o výsledcích tohoto hledání informovat své bližní. Autor velmi důsledně řeší jeden ze základních vztahů moderního umění, techniky a průmyslu. To, co musí počínající věk globalizace vyřešit nebo dořešit, je jeho vlastní kulturní a společenská definice umění a umělce. Tento problém má v novém tisíciletí zatím množství podob.

Jiří Bohdálek

Životopisná data:

Jan Exnar, Sklář
Narozen 27.7.1951
v Havlíčkově Brodě

studia:
• 1966 – 70 SUPŠS Železný Brod,
  obor hutní sklo, prof. Pavel Ježek

• 1970 – 76 VŠUP Praha,
  prof. Stanislav Libenský

Samostatné výstavy:
Solo exhibitions
• 1981 Havlíčkův Brod, CZ, Malinův dům
• 1983 Praha, CZ, Galerie Dílo (s Hanou Exnarovou) Uherské Hradiště, CZ, Galerie Dílo (s Hanou Exnarovou)
• 1984 Praha, CZ, Galerie Atrium
  (s Fr. Janákem aj. Kadlecovou)

• 1987 Kutná Hora, CZ, Regionální muzeum
• 1990 Praha, CZ, Galerie Atrium (s K. Ženatou)
• 1991 Havlíčkův Brod, CZ, Malinův dům
• 1992 Praha, CZ, Galerie bratří Čapků
• 1993 Nymburk, CZ, Galerie Papyrus
  Nový Jičín, CZ, Galerie AGB
  Barendrecht, NL, Town Hall Gallery
  Frankfurt a. M., D, Galerie Gottschalk – Betz

• 1995 Havlíčkův Brod, CZ, Galerie výtvarného umění
• 1996 Hodonín, CZ, Galerie výtvarného umění Český Krumlov, CZ, Galerie české kultury
  Pelhřimov, CZ, Galerie „M“

• 1998 Riihimäki, FIN, The Finnish Glass Museum Ostrava, CZ, Galerie umění – Nová síň Praha, CZ, Galerie Chodovská tvrz
• 1999 Znojmo, CZ, Jihomoravské muzeum – Dům umění
• 2000 Praha, CZ, Gallery Terraces
  Lanškroun, CZ, Městské muzeum
  Karviná, CZ, Zámecká galerie Chagall

• 2001 Svitavy, CZ, Městské muzeum a galerie
• 2002 Havlíčkův Brod, CZ, Galerie výtvarného umění
• 2003 Pardubice, CZ, Východočeské muzeum
• 2005 Brusel, B, Pražský dům