Je-li na sv. Lucii jasný den, urodí se konopí a len

Život svaté Lucie panny a mučedlnice

Trpěla okolo Léta Páně 300.

Svatá Lucie Syrakuzanská panna z urozeného a křesťanského rodu pošlá, s svou matkou Lutycií, kteráž ustavičným nezhojitedlným krvotokem trápená byla, do Katany k důstojnému tělu svaté panny Háty přišla, při jejimžto hrobě nábožně se modlila a své matce skrze její přímluvu zdraví obdržela. Hned brzy potom prosila, aby svůj otcovský podíl chudým křesťanům rozdati mohla, což jí od matky povoleno bylo. Takž pak do Syrakuz se navrátila, všecko své zboží a živnost prodala a peníze mezi chudé rozdělila. Když o tom její ženich (rodičové zajisté mímo vědomí a vůli jeji ji zasnoubili) uslyšel a zvěděl, u vládaře Paškazia ji jako křesťanku obžaloval: Paškazius pak všelijak o to se snážil, jak by jí buď pěknými a lahodnými slo|vy neb pohrůžkami tvrdými od křesťanské víry odvrátiti a k modlářství přivesti a pohnouti mohl: Ona pak čim déleji, tim stáleji v chvále křesťanské víry trvala a on také tim více ji k poctě bohův přivésti usiloval, protož pověděl: „Přestanou slova, když se sáhne k bití.“ K tomu svatá panna řekla: „Služebníkům božím nikdyž nemůže na řeči aneb slovích scházeti, neb k nim jest od Pána povědíno: ‚Když budete před králi a knížaty státi, nepečůjte o to, co byste měli mluviti, nebo vám bude té hodiny dáno, co byste mluvili, ne vy zajisté budete, jenž byste mluvili, ale Duch svatý, jenž v vás mluví.‘ “ Paškazius pak dálejí se ji otázal: „Co pak (prý) i v tobě jest Duch svatý?“ Lucie odpověděla: „Kteříž v čistotě a pobožnosti živi jsou, svatého Ducha chrámové jsou.“ On pak řekl: „Nu, tedy dám tě do obecních nevěstek domu vesti, uhlídáme, dlouho-li toho Ducha svatého zdržeti moci budeš?“ Svatá panna odpověděla: „Jestliže proti mé vůli a bezděčně mne zprzniti rozkážeš, čistota dvojnásobní zejská mně korunu.“ Z toho se Paškazius tak náramně v hněvu zapálil a rozlítil, že hned Lucii tam vtrhnouti a mocí vésti dáti chtěl, kde by její panenství porušeno bylo: ale Bůh všemohoucí to spůsobiti ráčil, že ta svatá panna tak pevně a stále na jednom místě zůstala, že žádnou mocí, žád|nou sílou z něho ní pohnouti nemohli. Protož veliký oheň okolo ní udělati a zanítiti, smolu, pryskyřicí a vroucí olej na ni líti rozkázal; že pak ten plamen ohně jí nic uškoditi nemohl, dal ji mečem skrze krk probodnouti. Po přijaté ráně svatá panna Lucie církvi pokoj a svornost, kteráž po smrti Maximina a Diokleciána následovati měla, zvěstovala, potom pak Bohu svůj čistý panenský duch odevzdala, což se 13. dne prasince zběhlo. Tělo její v Syrakuzách pohřbeno, potom do Konstantinopole, odtud pak naposledy do Benátek přenešeno bylo.