Je něco shnilého v soutěžích brněnských
Před nedávnem proběhla v Brně výtvarná soutěž na významné umělecké dílo, sochu Spravedlnosti před Nejvyšší správní soud na Moravské náměstí. Jakkoli zadavatel, tj. Magistrát města Brna v závazných soutěžních podmínkách vyžadoval od autorů, kteří se hodlají zúčastnit, aby pracovali se symboly Spravedlnosti (které se stanovovaly a vznikaly s vývojem práva a soudnictví po tísíce let od starého Řecka, Říma atd. a platí dodnes), zvítězil návrh, který jako jediný ze třiceti ostatních tyto symboly zcela ignoroval. Autorem návrhu je sochař Marius Kotrba. Po protestní nótě několika z nás, dalších soutěžících, na tuto skutečnost a tedy porušení soutěžních podmínek ze strany poroty, nám bylo z radnice oznámeno, že za výčtem symbolů Spravedlnosti v podmínkách bylo napsáno slůvko atd.(!) a že tedy vybrali autora, který vytvořil “nový” symbol Spravedlnosti. Vskutku odvážné tvrzení, není-liž pravda, když návrh představuje postavu zvedající kvádr.
Pan primátor Onderka poté v tisku prohlašuje na naši adresu: “Kdo nečte, nevyhrává”! Slogan, který se stal v uměleckých kruzích pověstný. No tak budiž, asi to tak mělo být a my jsme byli holt jen kopnuté husy. Za pár týdnů na to byla vyhlášena Magistrátem další výtvarná soutěž, tentokrát na ještě významnější umělecké dílo, a to na jezdeckou sochu Jošta Lucemburského, nejvýznamnějšího moravského panovníka a Římského krále. A opět na Moravské náměstí, na místo vzdálené asi sedm metrů od budoucí Spravedlnosti. A pan primátor na stránkách www.brno.cz předem říká: “Chceme realismus, žádnou modernu!”. Že já si nedám pokoj! Zase jsem do toho šel. Práce to byla náročná, složitá a velice zodpovědná, nebot” není již dnes takových sochařských ůkolů, jako navrhnout jezdeckou sochu.
Tentokrát se soutěže zůčastnilo padesát autorů. A světe div se! Kdopak to zase vyhrál? Kolega Kotrba. No, všechna čest. Asi to tak mělo být, kdyby… Kdyby mně ale zdravý rozum nenutil k pochybnostem a nepříjemnému pocitu, a určitě nejsem sám, že je něco shnilého v soutěžích Brněnských. Není v tom nic osobního vůči sochaři Kotrbovi a ano, mohla to být jen náhoda, že na něj dvakrát po sobě ukázala ruka poroty, jednou z dvaatřiceti návrhů, podruhé z padesáti. Je jen zcela bezprecedentní v historii výtvarného umění a soutěží tohoto významu, následujících hned po sobě a určených na stejné významné místo, tj. v tomto případě na Moravské náměstí v Brně, že by v nich zvítězil stejný autor. Nepodařilo se to ani takovým velikánům, jako byl Michelangelo nebo Leonardo a mohl bych pokračovat. Snad se dá bez urážky a zcela objektivně vyloučit, že by tvorba kolegy Kotrby byla na stejné či vyšší úrovni. Doufám tedy v osvícenost brněnských radních, kteří mají poslední slovo, že snad vemou v úvahu tuto skutečnost a vyberou k realizaci některý z dalších oceněných návrhů, např. brilantní provedení kolegy Gabriela, ale nevím, jak to dopadne. A Brněnský denník píše: “Jošt na koni bude moderní, ne kopie svatého Václava.” Věru signifikantní titulek. At” žije moderna v postmoderní době! Pan architekt Hrůša, člen poroty a autor budoucí podoby Moravského náměstí sám již předjímá možnou kritiku vítězného návrhu. Cituji: “Někdo třeba řekne, že to vypadá jako Golem na koni, prozatímní modelové zpracování ale sochu zkresluje, v bronzu bude vypadat jinak.” Jako by chtěl říct, lidičky, nebojte, ted” to vypadá blbě, ale ono se to vylepší!
Pane architekte, při vší úctě, dělám tuto práci přes třicet let, a mohu vás ujistit, že z Golema na koni, jak jste tento návrh sám trefně pojmenoval, ani bronz nic jiného neudělá. Páni kolegové, sochaři a výtvarníci, vyvstává zde otázka, zdali jsme se tedy my všichni, ostatní účastníci soutěže, opět nezmýlili, když jsme se domnívali, že úkolem soutěže je návrh důstojného jezdeckého pomníku moravského panovníka a římského krále, alegorii odvahy, jak bylo avizováno, ale naopak vytvořit jakousi komickou parodii jezdce na koni. Dále je jasné, že at” se nás do soutěže přihlásí jakýkoliv počet, jsme jednomu autorovi stále chabou konkurencí a děláme mu jen křoví. Aspon” tedy v Brně.
Myslím, že by se radní v této sitiuaci měli zamyslet nad eventuálním přejmenováním Moravského náměstí na náměstí Máriovo, anebo pro příště zadat jakoukoliv sochařskou práci ve městě rovnou tomuto autorovi, aby vše mělo jeden styl a jednotného ducha. Problém je totiž ten, že vyhlásit soutěž na jezdecký pomník, což je samo o sobě dnes neobvyklé, předpokládá od zadavatele znalost obtížnosti takového ůkolu a studium historie takových projektů. Je to sice nápad velmi zajímavý, ale přišel trochu později než vzhledem k šestistému výročí Joštovu měl.
Takže na zpracování návrhu, vyhlášení výsledků soutěže a následnou realizaci je velmi málo času. Pak musí být soutěž jednokolová a porota, at” už je její složení jakékoliv,má běhen pár hodin rozhodnout a vybrat ten nejlepší návrh,což je podle mne velmi nekorektní vůči padesáti zůčastněným autorům a jejich vynaložené několikaměsíční intenzivní práci. Že jsou odborní porotci vůbec ochotni přistoupit na takový způsob a termín pro tak vážné rozhodnutí mně zaráží. Nicméně je to ukázka dnešního nepříliš důstojného postavení výtvarného umění ve společnosti a jeho statutu a přístupu k němu v politických kruzích. J.V.Myslbek pracoval na sv. Václavovi 32 let. B. Kafka na pomníku J.Žižky 21 let. Zajímavé srovnání se sochou Jošta, když vezmeme v úvahu, že se sochařské technologie co do potřebného času na vytvoření modelu a hlavně lití do bronzu příliš nezměnily. Další otázkou tedy je,zda si autor, jenž stojí před úkolem nyní vytvořit obě tyto monumentální sochy, tedy Spravedlnosti a Jošta Lucemburského, je opravdu jist, zda je vytvoří v termínu a vzhledem k tomuto termínu v odpovídající kvalitě. Ale tuto otázku mu měl položit zadavatel.
Nezmínil jsem však ještě to nejdůležitější, důvod, proč se snažím tohle vše zformulovat. MILÍ BRŃANÉ, JE NEJVYŠŠÍ ČAS, ABYSTE SE ZAČALI INTENZIVNĚ ZAJÍMAT O TO, JAKÉ SOCHY VÁM RADNÍ VYBRALI NA MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ A PROSADIT SI SVOJI ÚČAST NA TOMTO ROZHODOVÁNÍ, NEBOT” JDE O VAŠE MĚSTO, VAŠE NÁMĚSTÍ. Dále jde také o nemalé finanční prostředky z městské pokladny směřující k jednomu autorovi a záležitost, která bude zdobit vaše město možná po staletí. Dne 16.června bude zahájena výstava všech soutěžních
návrhů v Urban Centru v Mečové ulici. Nebud”te lhostejní,běžte
se podívat a vyslovte svoje názory. Výsledky soutěže najdete také na www.jostmoravsky.cz.
No a nám umělcům nezbývá, než se těšit, jakou další “Kotrbu” zase město Brno vyhlásí.
akad.soch. Stefan Milkov
Řekl bych, že v Brně je tohle “klasika”. Brněnské politické špičky z různých stran sice předstírají politický boj, ale už v 90. letech se spojily dohromady, aby je nikdo od “koryta” nedostal. Dokud se lidé nebudou zajímat o “své” město, dotud to tak bude.
Dneska mluvili v rádiu o pro výstrahu zazděném radním v Mečově ulici. Asi se to minulo účinkem. Škoda, že se už vůbec nezazdívá..