Kalendář věčné radosti Jánuše Kubíčka
Tvorba Jánuš Kubíček byla ovlivněna prvorepublikovým moderním uměním a surrealismem. V Brně žil od svých čtyřech let, jeho otec Josef Kubíček byl sochařem. První výstavu Jánuši Kubíčkovi v roce 1934 uspořádal Jiří Mahen. V roce 1957 byl Jánuš Kubíček spoluzakladatelem tvůrčí skupiny Brno 57. Spolupracoval rovněž na vítězném návrhu pavilonu ČSSR pro světovou výstavu Expo 70 v Ósace. Významně se podílel na výzdobě interiérů a exteriérů brněnských veřejných budov a prostranství. Realizoval například dvě dekorativní zdi z litého betonu v brněnském sídlišti Lesná či výzdobu krycí zdi schodiště družstva Karat. Největší veřejnou realizací je mozaika Slunce a pohyb na Sportovní hale KPS v Brně-Králově Poli. Také Blansko se může prezentovat dílem Jánuše Kubíčka, a to výzdobou stěny za katafalkem ve smuteční obřadní síni. Svůj poslední obraz nazvaný Dernier rivage (Poslední břeh) ukončil v roce 1987. Dílo Jánuše Kubíčka bylo dosud představeno na 170 výstavách ve 13 zemích.
Syn Adam Kubíček pečuje o zachování uměleckého díla svého otce a patří mu i poděkování za aktuální výstavu v brněnské Galerii Aspekt.
Foto: Anna Pecková
