Markéta Chalupová o skupině bratří Mašínů

  • Kniha Markéty Chalupové Nebojovali švestkovými knedlíky, která právě vychází v nakladatelství Computer Press, vypráví příběh odbojové skupiny bratří Mašínů zcela novým způsobem, a to z pohledu dobového tisku. Téma bratří Mašínů dodnes vyvolává nejednoznačné reakce a je také stále předmětem historických výzkumů. Předkládaná kniha je výsledkem pečlivého studia českých i zahraničních archivních materiálů, které přinesly jedinečný obraz nejen tehdejší politické situace, ale i žurnalistiky.

    Milan Paumer, člen odbojové skupiny bratří Mašínů: „Oni byli ti, kdo nás ohrožovali se zbraněmi, nepřišli jen s nějakými plácačkami nebo neházeli švestkovými knedlíky. Oni očekávali, že my budeme opětovat palbu švestkovými knedlíky.“

    Atmosféra strachu, omezování náboženské svobody, propouštění ze zaměstnání, násilná kolektivizace, združstevňováni a v neposlední řadě psychické i fyzické týrání, zabíjení na hranicích, ve věznicích, v dolech a ve vazbách. To je bilance tzv. zakladatelského období komunismu. Proti němu bojovala se zbraněmi v rukou skupina bratří Mašínů.

    Historička Markéta Chalupová v úvodní kapitole knihy čtenáře stručně seznamuje právě s obdobím tzv. zakladatelského komunismu. V druhé kapitole se věnuje činnosti skupiny, přičemž se nevyhýbá citlivým otázkám. Popsány jsou názory odpůrců i přívrženců. Kniha však čtenářům nabízí ještě „něco navíc“ – jiný pohled na problematiku. Zrcadlo „Mašínům a spol.“ nastavují dobové deníky 50. let minulého století, včetně zahraničních. Rétorika tehdejšího tisku, který byl jedním z nejvýznamnějších nástrojů propagandy komunistické moci, může na dnešního čtenáře působit až komicky.

    Autorka knihy Mgr. et Mgr. Markéta Chalupová (nar. 1983) vystudovala historii na Filozofické fakultě a mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nyní působí jako výzkumná a vývojová pracovnice Výzkumného střediska pro dějiny střední a východní Evropy na Historickém ústavu Filozofické fakulty MU. V rámci doktorského programu se zabývá především tématy vztahujícími se k protinacistickému a protikomunistickému odboji a tištěnými médii 40. a 50. let minulého století. Za práce v oboru historie obdržela v roce 2005 Cenu Edvarda Beneše a o tři roky později Cenu E. M. Remarqua. Působila také ve sdělovacích prostředcích, mj. v soukromé regionální televizi FATEM, a publikovala v časopisu Týden a denících MF Dnes, Lidové noviny, Rovnost..

  • Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

    Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.