Merta a Lewitová zahrají pro Amnesty International
Koncert na podporu brněnské skupiny Amnesty International (AI),
pobočky mezinárodní organizace pro lidská práva,
odehrají ve čtvrtek 20. července
Vladimír Merta
a Jana Lewitová
. Koncert se uskuteční v brněnské hudební kavárně Stará pekárna
, zahájení je ve 20.00.
Benefiční vstupné na koncert je 80 korun. Výtěžek ze vstupného bude použit na činnost brněnské
skupiny a na kampaně, kterým se věnuje – Stop násilí na ženách, Uprchlíci mají svá práva a
Mezinárodní trestní soud. Příchozí budou mít k dispozici informační materiály o AI a o jejích kampaních,
k nahlédnutí budou též odborné publikace z knihovny AI.
Amnesty International International je celosvětové hnutí lidí, kteří vedou kampaně za mezinárodně uznaná lidská práva. Organizace provádí výzkum a různé aktivity zaměřené na prevenci a zastavení vážných porušování takových práv, jako je právo na tělesnou a psychickou nedotknutelnost, svobodu svědomí a projevu nebo právo na ochranu před diskriminací. AI je nezávislá na jakékoli vládě, politické ideologii, ekonomickém zájmu či náboženství. Nepodporuje ani nestojí v opozici vůči žádné vládě ani politickému systému, nepodporuje ani neoponuje názorům obětí, jejichž práva se snaží chránit. Zaměřuje se pouze na nestrannou ochranu lidských práv. AI má po celém světě rozmanitou sít členů a sympatizantů. V současné době má více než 1,8 milionu členů, sponzorů a pravidelných přispěvatelů z více než 150 zemí a regionů světa.
Česká pobočka AI v uplynulém roce pořádala například dopisové kampaně na pomoc konkrétním obětem porušování lidských práv, pomáhala uprchlíkům přicházejícím do ČR, na základních a středních školách realizovala program výchovy k lidským právům, bojovala proti problematickým vývozům českých zbraní a usilovala přitom o informování a zapojení široké veřejnosti do ochrany lidských práv u nás i v zahraničí. V současné době působí v rámci Amnesty International ČR šest místních dobrovolnických skupin a několik tematických sítí.
VV Brně funguje místní skupina AI od jara roku 1999 a jejími dobrovolníky jsou převážně současní či bývalí studenti brněnských univerzit. Lidé z brněnské skupiny AI se věnují práci na několika kampaních – Stop násilí na ženách, Zbraně pod kontrolu, Uprchlíci mají svá práva a Mezinárodní trestní soud, kromě toho jsou zapojeni do sítě výchovy k lidským právům. V Brněnské kanceláři AI funguje také infocentrum s knihovnou.
Vladimír Merta
Hudebník, publicista, esejista a spisovatel. Během studia architektury (člen studentského parlamentu v r.1968, diplom Čvut 1971) a během pobytu ve Francii začal skládat vlastní písně, první LP desku vydal u francouzské společnosti Vogue. Na sklonku osmdesátých let Panton vydal dvojdesku s živým koncertem. S přestávkami Vladimír Merta vystupoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty. Během osmdesátých let psal a režíroval animované filmy. Od roku 1991 vydává Vladimír Merta ve vlastním nakladatelství knihy a zvukové nosiče. Doprovázím soubor Mišpacha (dvě CD), Janu Lewitovou (CD Sefardské inspirace), píše scénáře a realizuje dokumentární pořady, většinou s hudebním a humanistickým zaměřením (Divadlo světa mezi ploty, Chci bejt černej, Tajná řeč těla, Mišpacha je rodina). Uváděl přímé přenosy z kavárny Paseka, účastní se dobročinných akcí a koncertů (nadace Tolerance, Pro patria, Lapis et lucis, nadace Kaple Ctibora Turby). Dělá scénickou a filmovou hudbu, píše náměty animovaných filmů, zhudebňuje verše a pokračuje ve vlastní skladatelské, textařské a koncertní činnosti.Kromě folkové a lidové hudby se zajímá i o jejich přesah do soudobých experimentálních žánrů, multietnickou kulturu a její otázky reflektuje formou rozhovorů a esejů.
Jana Lewitová
Jana Lewitová se dlouhodobě věnuje interpretaci rané středověké hudby, komornímu koncertování, ale zejména sefardským písním. Po úspěšném disku, nahraném s Rudolfem Měřínským a přáteli, rekonstruuje etnograficky přesné záznamy Alberta Hemsiho, poprvé publikovaným ve dvacátých letech. Spojení školeného hlasu s intuitivní muzikalitou v sobě obsahuje celé rozpětí sefardských písní: od lamentací, nářků, žalmů, přes temné balady s morálním ponaučením, živě dravé i kruté vesnické příběhy, až po velebné písně Šalamounovy a konejšivé ukolébavky. Pro srovnání vzájemných vlivů a inspirací uvádíme i několik písní renesančních a moravských nábožných ze Sušilovy sbírky.
Vystupuje a nahrává se soubory staré hudby (např. Camerata RSX, Musica Florea, Capella Regia, Musicalis, Collegium Quodlibet Jiřího Stivína).