Warning: sprintf(): Too few arguments in /www/doc/www.informacezbrna.cz/www/wp-content/themes/covernews/lib/breadcrumb-trail/inc/breadcrumbs.php on line 254

Moravské zemské muzeum si připomíná „stodevadesátiny“

Druhá největší (po pražském Národním muzeu) a zároveň druhá nejstarší (primát drží Slezské zemské muzeum v Opavě) muzejní instituce v ČR si v těchto dnech připomene 190. výročí svého vzniku. Její počátky jsou spjaty s činností Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy (zkráceně Hospodářské společnosti), která shromažďovala i památky hmotné kultury. Kancléř společnosti Christian Karl André podal návrh na založení muzea v Brně už roku 1806, k jeho oficiálnímu ustavení však došlo až vydáním dekretu císaře Františka I. dne 29. 7. 1817 (a sem klademe tedy počátky MZM – pozn. JM), kdy panovník návrh schválil a vyslovil souhlas s tím, aby nové zařízení neslo název Františkovo muzeum. Veřejně pak bylo toto rozhodnutí oznámeno veřejnosti vyhláškou šéfa moravskoslezského gubernia hraběte Františka Antonína Mitrovského 24.3. 1818. Správou instituce byla pověřena již zmiňovaná Hospodářská společnost.

Každé podobné zařízení potřebuje pro svoji činnost prostory, Františkovo muzeum je získalo od olomouckého arcibiskupství (odtud dodnes užívaný název Biskupský dvůr) v místech mezi Zelným trhem a Kapucínským náměstím a už roku 1820 zde zpřístupnilo první sbírkové celky. O ně se během 19. století starali placení správci (kustodi), z nichž mezi nejvýznačnější patřili Albín Heinrich a Mořic Trapp.

V roce 1892 pak v rámci Hospodářské společnosti vznikla muzejní sekce, která začala řídit muzeum. V lednu roku 1900 převzala „otěže“ správy Moravská muzejní společnost, sbírky se staly vlastnictvím Markrabství moravského. V té době se také začalo používat názvu Moravské zemské muzeum. Roku 1911 získalo muzeum také Dietrichsteinský palác, barokní stavbu na Zelném trhu, která je centrem jeho činnosti doposud.

Po rozpadu habsburské monarchie, konkrétně roku 1921, převzala muzeum země Moravskoslezská a řízení přešlo do rukou profesionálních odborníků; prvním ředitelem se stal Jaroslav Helfert. Do chodu instituce ovšem neblaze zasáhla německá okupace v letech 1939-1945, na činnost muzea totiž dohlížel německý komisař a v posledních dnech války došlo k zničení části muzejních sbírek uložených na zámku v Mikulově.

Po osvobození zaznamenalo MZM – opět pod „křídly“ země Moravskoslezské – značný rozmach, vznikla řada nových pracovišť, zvýšil se počet zaměstnanců, zpřístupnily se nové expozice. Už roku 1949 – po zániku zemského zřízení – převzalo muzeum (v názvu už bez přídomku „zemské“) ministerstvo školství, věd a umění, pod jeho správou setrvalo do roku 1960. Za zmínku však stojí, že roku 1957 získalo objekt tzv. Paláce šlechtičen na Kobližné ulici, kde v roce 1961 zahájil svou činnost Etnografický ústav MM. Počátkem 60. let 20. století se muzeum nevyhnulo dalším změnám, krátce je zřizoval (1961-1962) Národní výbor města Brna, od roku 1963 jej pak řídil Jihomoravský krajský národní výbor. Význačnou událostí se v roce 1964 stalo zahájení provozu Pavilonu Anthropos v pisáreckém parku.

Po celospolečenských změnách v roce 1989 se Moravské a už opět zemské muzeum dostalo pod správu ministerstva kultury, které je jeho zřizovatelem doposud. V současnosti má 14 sbírkotvorných odborných oddělení, jeho sbírkový fond čítá na 6 milionů položek z odvětví přírodních a společenských věd, bohatá je i publikační a výstavní činnost. V Brně je možné navštívit expozice a výstavy MZM v Dietrichsteinském paláci, v Biskupském dvoře, v Paláci šlechtičen, v Pavilonu Anthropos a v Památníku Leoše Janáčka na Smetanově ulici. Mimo Brno má muzeum zpřístupněny sbírky v Starém zámku v Jevišovicích u Znojma (i když letos je zde zavřeno kvůli rekonstrukci objektu), v Památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou a doposud ještě i v zámku v Budišově u Třebíče.

———————————————–

Několik otázek pro ředitele Moravského zemského muzea PhDr. Petra Šuleře
Jak hodnotíte uplynulý rok?
„Do roku 2006 jsme vstupovali se značnými obavami, vyplývajícími zejména z nutnosti vystačit s objemem mzdových prostředků, sníženým o 3 %. Situace byla dále komplikována nutností otevření pavilonu Anthropos pro veřejnost, což na jednu stranu znamenalo jednak navýšení příjmových složek našeho rozpočtu, na druhou stranu ovšem také potřebu personálního zajištění tohoto pracoviště a to v období velmi přísných personálních restrikcí. Právě tyto restrikce včetně snižování počtu zaměstnanců a zrušení jednoho pracoviště však umožnily přečkat tento krizový rok a skončit jej se zlepšeným hospodářským výsledkem. Je nutno vysoce ocenit pomoc MK ČR, které rovněž velmi účinně reagovalo na kritickou situaci a umožnilo ukončit rok 2006 dobrým výsledkem.“

A co vědecko-výzkumná činnost pracovníků MZM?
„Ta je na velmi dobré úrovni. MZM patří, vedle Národního muzea v Praze, do elitní rodiny respektovaných vědecko-výzkumných institucí, přičemž veškerý rozsah vědecké práce je pokryt granty, záchrannými výzkumy a institucionálními výzkumnými projekty. V roce 2011 nás čeká závěrečná fáze výzkumných projektů, tedy souhrnné publikování výstupů“.

Který byl – podle Vás – nejvýznamnější výstavní počin MZM v roce 2006?
„Bezesporu dokončení expozic pavilonu Anthropos a příprava prvních výstav v rekonstruovaném prostoru. Vysoká návštěvnost – za půl roku sem přišlo na 44 000 lidí – potvrdila správnost našeho rozhodnutí trvat na otevření pavilonu Anthropos ještě v sezóně
2006“.

Muzeu se však nevyhnuly ani některé nepříjemné záležitosti…
„Nepříznivě se vyvíjela situace kolem zámku Budišov. Po volbách i nové zastupitelstvo trvá na původním záměru přestavět zámek Budišov a požaduje vystěhovaní našich sbírek, přičemž se počítá s navrácením pouze malé části sbírkového fondu. Koncem roku 2006 však bylo vyhověno naší žádosti o přidělení nových prostor a Ústřední dislokační komise přidělila MZM objekt na ul. Hudcova v Brně-Medlánkách, čímž byl vytvořen základ pro řešení vleklého problému“.

Naopak potěšitelné je, že …
„V roce 2006 navštívilo výstavy a expozice ve všech našich brněnských i mimobrněnských objektech 166 910 osob, což svědčí o stoupající křivce návštěvnického zájmu (roku 2005 to bylo 128 849 osob). Věříme – a všechny ukazatele tomu zatím nasvědčují – že tento trend bude pokračovat i v následujících letech“.
——————————————————————-

Některé fakta týkající se činnosti Moravského zemského muzea

– Od roku 1933, kdy se v MZM začala sledovat návštěvnost výstav a expozic, prošlo jeho prostorami přes 8,6 milionů lidí, z toho téměř 1 milion jen za roky 2000-2006 (průměrná roční návštěvnost v tomto období činila cca 140 000 lidí)

– MZM pořádá ročně ve svých brněnských objektech nejméně 20 krátkodobých výstav

– MZM vydává ročně několik monografií či sborníků a samozřejmě i odborná periodika, jimž vévodí Časopis Moravského muzea, a doprovodné tisky k výstavám

– MZM uspořádá ročně cca 50 přednášek pro veřejnost s nejrůznější tématikou a zorganizuje cca 10-12 odborných exkurzí

– v MZM existují stávající odborná oddělení: historické, archeologický ústav, numismatické, odd. dějin divadla, odd. dějin hudby, mineralogicko-petrografické, geologicko-paleontologické, ústav Anthropos, odd. historie biologických věd (genetické), etnografický ústav, botanické, entomologické, zoologické, hydrobiologická laboratoř

– Prezentační útvar MZM zahrnuje odd. programové, odd. provozu výstav a expozic, ediční odd., výstavní odd. a specializované pracoviště pro práci s mládeží Dětské muzeum

– Dále zde působí útvar informačních technologií (skládá se z odd. informatiky a odd. knihovnických a dokumentačních služeb), ekonomický útvar (odd. ekonomické a odd. PaM) a technicko provozní útvar (technicko investiční odd. a odd. správy budov a odd. údržby)

Podklady pro tiskovou zprávu připravil Jiří Mikulka, vedoucí prezentačního útvaru Moravského zemského muzea

Tel. 542 321 205, kl. 273, e-mail: jmikulka@mzm.cz

Další informace lze získat na www.mzm.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.