Mých posledních 150 000 cigaret

Ivo Bystřičan zdaleka nepředkládá jen svědectví člověka, který se rozhodne skoncovat s kouřením. Hledá odpověď na otázku, zda vůbec stačí, a zda existuje soukromá, svobodná vůle. Převlečený za obří cigaretu klade filmař politikům kousavé otázky o tabákovém průmyslu a ukazuje, jak těžce se závislosti sám zbavoval. Název filmu přitom vypovídá o množství cigaret, které za svůj život vykouřil.

Snímek přibližuje nejen politické, ale také tržní pozadí nejrozšířenější závislosti v Česku i ve světě. Jeho autor se během své roční odvykací kúry vydává do sídel tabákových korporací a za politiky, aby státem tolerovanou drogu prozkoumal z hlediska byznysu. „Ve filmu se nesnažím moralizovat kuřáky, aby s tím přestali, ani vést svatou válku proti kouření,“ uvedl Ivo Bystřičan při natáčení a doplnil: „Ani kuřák nežije ve vakuu a prvotní rozhodnutí začít kouřit se odehrává ve společenském kontextu. Mě zajímá právě ten kontext a snažím se dobrat toho, proč má smrtící závislost tak dobré přijetí. Chci přinést zamyšlení nad tím, jak je závislost vydávaná za svobodu skvělým obchodním artiklem a nad tím, zda politici jednají ve prospěch veřejnosti.“ Jak se autorovi jeho záměr povedl viděli jako první diváci na loňském mezinárodním festivalu dokumentů Ji.hlava. U nich, stejně jako u návštěvníků Finále Plzeň nebo festivalu Jeden svět, se setkal s obrovským ohlasem. Teď tuto šanci dostávají diváci ČT2. A není důležité, zda jsou kuřáci nebo nekuřáci. Film osloví obě skupiny.

Mých posledních 150 000 cigaret vznikl v Tvůrčí producentské skupině Kamily Zlatuškové v brněnském studiu České televize.

Hana Orošová, tisková mluvčí TS Brno