Napětí i humor v novém cyklu Okno do hřbitova

Populární povídky Miloslava Švandrlíka, nejčastěji se jedná o tajemné příběhy, někdy až drobné horory, inspirovaly zkušené filmové scénáristy Martina Bezoušku a Dušana Kukala k vytvoření cyklu krátkých televizních filmových povídek. Režisérem celého projektu je renomovaný tvůrce Vladimír Michálek (např. Zapomenuté světlo, Je třeba zabít Sekala, Posel…). „Doufám, že se diváci budou při sledování bát i dobře bavit,“ říká režisér. „Povídky jsou lehce úsměvné a mají rychlý spád. Není to seriál a každá povídka je jiná. Jak formou, tak i obsahem. V každé jsou jiní herci. Pro mne to byl zajímavý tvar, jeden díl cyklu má totiž pouze 26 minut. Je celkem obtížné vtěsnat příběh do takového rozměru. Nicméně když ctíte řemeslo své profese, tak je to hlavně zábava a radost. Snad se tento nadhled vtisknul do samotných povídek,“ dodává Michálek.

Do většiny rolí až na výjimky obsadil režisér herce moravských divadel. Například Zdeňka Dvořáka, Vladimíra Hausera, Danu Peškovou, Jaroslava Dufka, Evu Vrbkovou a další. V závěru natáčení přizval Arnošta Goldflama, Zuzanu Slavíkovou, Stanislava Zindulku a Bolka Polívku. „Obsazoval jsem tak, jak obsazuji vždy,“ upřesňuje Michálek. „Prostě jsem do jednotlivých rolí přizval lidi, o kterých jsem přesvědčený, že správně uhrají daný charakter. A když točím v Brně a jeho okolí, tak je nasnadě, že budu hledat tady. Vím, že jsou skvělí herci, a myslím tím i ženy, například ve Zlíně, Uherském Hradišti, Olomouci, Jihlavě a také třeba v amatérských souborech a školách. Je to jenom pracnější, ale mám to tak rád a je to hlavně součástí mé práce,“ vysvětluje režisér.

Za hlavní kamerou stál David Ployhar. Natáčelo se převážně v Brně, ale například také v Bílovicích nad Svitavou, Mikulově, Pavlově, Hustopečích a dalších místech jižní Moravy.

Celý cyklus je pojmenovaný podle jedné z povídek Okno do hřbitova, ve které si středoškolský profesor na penzi cestou kolem hřbitova nahlas postěžuje. A začnou se dít věci nevídané. Podobně jako v jiných příbězích. Třeba v Mňoukavém hotelu, kde je kočka důvodem manželských rozepří, které mohou vést až k vraždě. A nebo v příběhu Milenka mrtvého, ve které mladý atraktivní lékař zastaví černě oděné stopařce… A co teprve ve Vzkazu od nebožky, kde se bezdomovci v podání Arnošta Golflama zdá podivný sen. Nebo nezdá? Ostatně, víra v posmrtný život a komunikace se záhrobím se prolíná i dalšími příběhy.

Okno do hřbitova slibuje napětí, humor a spád. A tak se divák skutečně má na co těšit.

Hana Orošová, tisková mluvčí TS Brno

Foto: archiv ČT