Obce vyvěsily protestní modré cedule. Upozorňují na dělení dotací z Evropské unie
V téměř šesti stech obcích a městech České republiky byly vyvěšeny cedule zobrazené na fotografii. U značek vjezdu a výjezdu z obce připevnili starostové výraznou modrou tabuli s přeškrtnutými hráběmi a nápisem, který hlásá, že daná obec má nárok na peníze z Evropské unie.
„Cedulí si všimnou opravdu všichni. A to bylo i naším cílem, tedy upozornit, že jsme se v přípravě čerpání evropských prostředků nového rozpočtového období 2014 –2020 příliš nepoučily z chyb toho současného období,“ popsala ex-senátorka Jana Juřenčáková, iniciátorka tzv. Druhé zlínské výzvy.
Právě tento zásadní dokument poprvé souhrnně formuloval to, čeho se obce obávají při dělení dotací v programovacím období 2014 – 2020. Podepsalo ji už na 1500 starostů a obecních zastupitelů z celé republiky, což už nyní mírně převyšuje rozsáhlé protesty za změnu financování obcí, které vyvrcholily nedávným přijetím novely rozpočtového určení daní.
A teď k tabulím. Proč jsou na nich přeškrtnuté hrábě? „Je to symbol hrabivosti velkých hráčů z řad velkopodnikatelů, ministerstev a velkoměst, kteří teď velmi silně lobbují za své zájmy. U nich venkov ani regiony zastání bohužel nenajdou,“ konstatoval Zdeněk Miklas ze Sdružení místních samospráv ČR, které Druhou zlínskou výzvu zastřešilo. „Navíc hrábě si můžou do rukou vzít zástupci obcí při hromadném protestu, který bude následovat, pokud vláda nevezme naše požadavky vážně a nezačne se jimi zabývat,“ naznačil Miklas.
Iniciativu podpořily sdružení obcí a měst celé ČR, a to Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova. Právě místopředseda Spolku pro obnovu venkova Radan Večerka kritizuje plány vlády k nastavení pravidel čerpání peněz z tzv. Programu rozvoje venkova (PRV). „Obce zde byly příslovečně vzaty na hůl. Problémy vidíme i v přípravě čerpání dalších programů – Integrovaného regionální operačního programu (IROP). Naše organizace rovněž vyjadřuje podporu místním akčním skupinám (MAS), které zastupují jak samosprávy, tak podnikatele i neziskový sektor v regionech. Právě tyto organizace jsou schopny efektivně čerpat evropské prostředky,“ uvádí místopředseda Večerka a dodává, že právě na jejich podporu by se vláda měla zaměřit.
Druhou zlínskou výzvu podpořil rovněž poslanec Petr Gazdík (předseda hnutí Starostové a nezávislí). „Myslím, že tato aktivita samospráv je vážným signálem pro vládu. Budu žádat ministry, aby se čerpání evropských prostředků vláda věnovala a slyšela rovněž na názory zástupců obcí a měst,“ uvedl Gazdík.
Tzv. Druhou zlínskou výzvu podporuje již na 1500 starostů, zastupitelů a veřejně činných osob ze všech 14 krajů České republiky.
Jana Juřenčáková, iniciátorka a předsedkyně Iniciativy za živý venkov
Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR
Venkovské obce se tímto protestem snaží upozornit na finanční prostředky v objemu okolo 500 miliard korun, které mají být určeny Evropskou unií na (dotační periodu) plánovací období 2014 – 2020. Obce se obávají, že mohou opět skončit v megalomanských a samoúčelných projektech, ze kterých veřejnost ani stát nemají užitek. „Navrhujeme také pro rozdělování peněz přednostně využít metodu LEADER, kdy o penízích určených pro daný region rozhodují prostřednictvím místních akčních skupin přímo lidé z daného území – spolky, starostové i drobní podnikatelé. To se nám výrazně osvědčila. Je zde mnohem menší prostor pro korupční praktiky a velikášské projekty,“ podotkl Josef Zicha, starosta Vysokého Pole a další ze signatářů Druhé zlínské výzvy. „Nechceme nic nemožného, jen to, aby se lidé v odpovědných funkcích zamysleli, jak dát dotacím na další léta smysl,“ doplnil.
