Padesát let českých archeologických výzkumů v Egyptě
Moravské zemské muzeum v Brně a Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádají u příležitosti 50. výročí založení Českého egyptologického ústavu fotografické výstavy Egypt – tajemství pouště a pyramid a Egypt – proměny.Výstavy potrvají do 13. ledna 2009. Od října do prosince bude probíhat cyklus přednášek poodhalující různé aspekty práce českých egyptologů i mnohé problémy a specifika současného Egypta. Výstavy jsou součástí celé řady projektů souvisejících s českou egyptologií, které se konají od listopadu 2007 do konce roku 2008 v České republice a v Egyptě.
Egypt – tajemství pouště a pyramid
Soubor barevných fotografií mapuje 40 let působení českého archeologického týmu v Egyptě. Reprezentativní fotografie a velkoplošné zvětšeniny doplněné vysvětlujícími texty přibližují nejnovější objevy na poli egyptské archeologie – objevy, které za padesát let přinesly mezinárodní uznání české vědě. Výstavu oživuje promítání němého dokumentárního filmu Československé egyptologické expedice do Núbie, duben 1961 – červenec 1965 (střih, režie Jan Boněk; kamera Jaroslav Novotný), který vznikl v roce 2007 z nezpracovaných materiálů uložených téměř půl století v archivu Českého egyptologického ústavu. Film ukazuje kromě práce a života archeologů také unikátní záběry krajiny Dolní Núbie, která zmizela pod nekonečnou hladinou Asuánské přehrady v šedesátých letech 20. století. Součástí výstavy je také počítačová animace abúsírské nekropole, hlavního působiště českých egyptologů.
Texty výstavy jsou připravené v českém a německém jazyce.
Egypt – proměny
Ve stínu známých historických památek a za ploty přímořských letovisek Egypta se rozprostírá země, která zůstává běžnému turistovi utajena. Je to Egypt ztichlých palmových hájů a pečlivě zavlažovaných polí, odkud tradiční způsob života ještě nevymizel, země pouští a nehostinných hor, kde vodní pramen je pokladem a vegetace pečlivě střeženým zázrakem, stará Káhira a její křivolaké uličky, žijící desítkami malých kaváren, obchodů a dílen. Rozpínavosti milionových městských aglomerací se však tento „tradiční“ Egypt nemůže ubránit a stále rychleji mizí.
Výstava Egypt – proměny představuje dva soubory černobílých fotografií dvou fotografů, kteří se setkali na půdě Českého egyptologického ústavu v Praze.
Fotografie, které vznikaly v časovém rozpětí čtyřiceti let, zřetelně ukazují proměny země na Nilu. Oba soubory se částečně tematicky překrývají, částečně odrážejí rozdílné záměry a cíle fotografů. Panuje zde chvějivé napětí mezi klidným charakterem snímků Dala J. Osborna a naléhavým přístupem Kamila Voděry, který se usilovně snaží zaznamenat to, co se do jeho další návštěvy Egypta velmi pravděpodobně stane pouhou vzpomínkou na minulost.
Moravské zemské muzeum a Český egyptologický ústav pořádají fotografickou výstavu Egypt – proměny, aby v této neklidné době poukázal na velké kulturní bohatství, krásu i současné palčivé problémy země, kde již půl století pracují generace českých egyptologů, země, která se pro mnohé z nich pravidelně stává druhým domovem.
Český egyptologický ústav UK FF
Počátky české egyptologie sahají téměř půlstoletí před založení Českého egyptologického ústavu. Jsou spjaty s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, se jménem Františka Lexy a později také jeho žáků a pokračovatelů Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby. Egyptská pobočka ústavu se od svého otevření v roce 1959 stala vědeckou základnou, jejímž prostřednictvím byla organizována česká účast na mezinárodním archeologickém projektu, vyhlášeném egyptskou vládou a uskutečňovaném pod záštitou UNESCO, na záchranu památek Núbie ohrožených stoupajícími vodami nově budované Asuánské přehrady. Splnění vědeckých úkolů v Núbii – zahrnujících práce geodetické, archeologické, antropologické, etnografické a zejména epigraficko-dokumentační – bylo egyptskými úřady oceněno. Projevem tohoto ocenění byla nabídka, aby po skončení núbijské kampaně český egyptologický tým pokračoval v práci v Egyptě na místě, které si zvolí. Se souhlasem egyptské strany padla volba na pohřebiště v Abúsíru.
Abúsír, byť ležící v samém srdci pyramidových polí, byl do té doby archeologicky poněkud nedoceněnou lokalitou. Jediné větší výzkumy pyramid králů 5. dynastie (asi 25. – 1. polovina 24. století př. Kr.) zde proběhly na počátku 20. století. První výzkum českého týmu v Abúsíru v šedesátýh letech 20. století vedl k odkrytí velké hrobky vezíra Ptahšepsese. Rozšíření koncese v polovině sedmdesátých let umožnilo českému týmu ve spolupráci s egyptskými partnery přistoupit k rozsáhlému multidisciplinárnímu archeologickému výzkumu, v němž jsou intenzivně využívány moderní, zejména přírodovědné metody práce. Podařilo se učinit významné archeologické objevy a získat cenné poznatky k dějinám staroegyptské civilizace, a zároveň se plně soustředit na restaurování a konzervování objevených památek. V současnosti se výzkum v Abúsíru soustředí do tří oblastí: na královské hrobky z 5. dynastie, soukromé hrobky velmožů ze Staré říše (asi 27.–22. století př. Kr.) a obrovské šachtové hroby velmožů z konce Sajské a počátku Perské doby (ca polovina 1. tisíciletí př. Kr.).
V poslední době se český egyptologický tým začal se souhlasem egyptské Nejvyšší rady pro památky podílet na výzkumu a ochraně památek v oáze el-Hayez v Západní poušti. Také zde došlo k důležitým archeologickým objevům především z pravěkého období a z pozdně římské – časně křesťanské doby.
Český egyptologický ústav získal v roce 2005 cenu ministra zahraničních věcí Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
Z podkladů ČEgÚ FF UK zpracoval
Petr Kostrhun
Exotika, exotica, Bali, Borneo, Malajsie, Brazilie, Maledivy, Thajsko, Keňa, Venezuela, Tunisko, Egypt, levna exoticka dovolena, exotika levne, dovolena levne http://www.DovolenaExotika.cz