Sedmá generace 4/2005: Místo pro kulturu

Přestože, je kultura v současné společnosti jedním z nejviditelnějších objektů obchodu, poměrně velké množství lidí ji stále dělá či podporuje nezištně, prostě pro radost. Sedmá generace se proto rozhodla zmapovat, jaké šance dnes mají nekomerční kulturní projekty. Snažili jsme se poodhalit principy fungování sprejerské komunity, navštívili jsme nekomerční hudební
festival a zajímali jsme se o to, jak obtížné je rozjet novou rozhlasovou stanici. Celé téma uvozuje článek
pátrající po dělící čáře mezi tzv. alternativou a mainstreamem a uzavírá text o poplatcích s velmi výstižným
názvem No copyright?

V duchu alternativy se tentokrát nese i obálka, jejíž prostor jsme ponechali takzvané street kultuře.
Do historie časopisu se tak zapíše hned několika prvenstvími — má trojrozměrné grafické zpracováním,
a v celém nákladu se dokonce vyskytuje sedm různých verzí. To vše díky brněnským stickerům,
kteří se s námi nezištně podělili o své samolepky.

Společenské Téma letní Sedmé generace vyvažuje téměř čistě ekologický Drobnohled. Dává tip na
stavbu přírodě šetrnému domu z tradičního materiálu. Rozebírá kauzu nadnárodní firmy U.S. Steel,
která zažalovala slovenskou vládu kvůli jejímu tlaku na snižování znečištění. Nahlíží do hospodaření
ekologické farmy v Deblíně. Odhaluje, co si Američané myslí o geneticky modifikovaných organismech
a jaké informace související s životním prostředím naopak chybí Evropanům.

Několik textů nového vydání časopisu krouží kolem v poslední době frekventovaného tématu dalšího
vývoje Evropské unie. První si vzal na mušku její nejtemnější instituci, donedávna znázorňovanou triem
opic s výmluvnými gesty: nevidím, neslyším, nemluvím – Evropskou investiční banku. Polemika mezi
zastáncem a odpůrcem ústavy bilancuje její pro a proti. Komentář pátrající po prapříčině políčku
Francouzů a Nizozemců narazil až na samotné nedemokratické dno Evropské unie.

V kulturní rubrice Zahrada i tentokrát uzrály šťavnaté plody, obzvláště na záhonech netartu, filmu a
sochařství, jež „stírá mosty mezi uměním a ekologií“. V Rozhovoru jsme představili ekologa, politika a
horolezce v jedné osobě, Martina Bursíka, který se domnívá, že sebedůvěra z hor do politiky nepatří.

Další informace: www.sedmagenerace.cz

Poznámka: Pokud čtenáře zaujme téma o graffiti a writerech, mohou o tomto u nás nepříliš starém
fenoménu diskutovat na www.sedmagenerace.cz/forum.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.