Výstava “Jak se rodí večerníčky”
Mimo jiné i hlasité oslavy 40 let vysílání televizního Večerníčku nás přivedly k úvaze, že by bylo vhodné tuto problematiku představit hlouběji, nejen jako přehlídku oblíbených večerníčkovských a pohádkových postaviček. Rozhodli jsme se seznámit děti s tím, jak doopravdy animované filmy vznikají. S historií a vývojem animovaných filmů i s nejznámějšími tvůrci se mohou návštěvníci seznámit z brožurky, kterou – jako ke všem svým projektům, i k této výstavě – Dětské muzeum připravilo.
Moravské zemské muzeum – Dětské muzeum
Výstava Jak se rodí večerníčky
Dětské muzeum, Dietrichsteinský palác 8, Zelný trh 8, Brno
Otevřeno od 16. května do 10. listopadu 2007 vždy od úterý do soboty od 9 do 17 hodin.
Ve všední dny jsou dopoledne určena pro školy.
Veškerý záznam pohybu – film i televizní vysílání – je založen na vlastnosti našeho zrakového vnímání. Při pozorování pohybu se v našem oku překrývají dva obrazy — ten, který jsme zachytili před jednou desetinou sekundy a ten, který vidíme právě v tomto okamžiku. Díky této vlastnosti vidíme souvislý pohyb a ne řadu jednotlivých obrázků. Tuto vlastnost lidského zraku popsal již v roce 1824 anglický učenec Peter Mark Roget, následně ji pak vědecky vysvětlil známý český fyziolog Jan Evangelista Purkyně (1787–1869).
V průběhu 19. století se řada vynálezců věnovala pokusům o sestrojení přístroje k předvedení souvislého pohybu. Prodávaly se pod různými jmény: kinesiskop, stroboskop, bioskop, zoetrop a podobně. Všechny pracovaly na stejném principu. Skládaly se z velkého válce nebo kola s připevněným pásem papíru nebo pergamenu s kreslenými obrázky, znázorňujícími několik postupných fází pohybu. Replika jednoho takového přístroje umožní návštěvníkům prohlédnout si rozfázovaný pohyb rozkreslený na papírovém pásu v klidu i v pohybu.
V úvodní vitrině si mohou návštěvníci prohlédnout staré filmové kamery a televizní přijímač z 50. let 20. století ze sbírek Technického muzea v Brně.
Další části výstavy představují formou interaktivních stanovišť jednotlivé fáze výroby animovaných filmů. Návštěvníci si mohou vyzkoušet tvorbu technického scénáře, výrobu loutek, rozkreslovat fáze pohybu na prokreslovacím stole, pokusit se skládat a pohybovat postavičkami z ploškového filmu na snímací kleci či animovat dřevěné loutky a vyzkoušet si tak, jakou pečlivost a trpělivost filmová animace vyžaduje.
Připraven je i jednoduchý program k počítačové animaci, i když ve skutečnosti se animované filmy počítačem pouze kolorují. Při práci s animačním programem si však návštěvníci jasně uvědomí, kolik drobných, ale přesných pohybů a kolik obrázků je zapotřebí, aby se postavička dala do pohybu. Další stanoviště je věnováno ozvučení filmů. Děti samy si mohou pod vedením lektorek nahrát filmové zvuky – různé ruchy i dialogy – k připravené krátké filmové sekvenci.
Celou výstavou návštěvníky provázejí originální scénky z animovaných filmů, z nichž zaujmou zejména velké scény a řada rekvizit z filmů o Patovi a Matovi, originály scénářů, ploškových loutek a další materiály, které stejně jako prosvětlovací stůl či snímací klec pro aktivity návštěvníků zcela nezištně zapůjčily Ateliéry Bonton Zlín. Dominantou prostoru je pak loutka Pučmelouda a dalších hmyzích hrdinů večerníčkového seriálu Příběhy včelích medvídků, jejichž autorem je Ivo Houf.
Další část výstavy je věnována televiznímu vysílání pohádek. Starší si jistě pamatují pohádky, uváděné Štěpánkou Haničincovou a čertíkem Bertíkem. Podobný výstup živého herce s maňásky si mohou návštěvníci sehrát a snímat funkční televizní kamerou s výstupem do televizního přijímače. Celé funkční televizní ministudio zapůjčila do výstavy Česká televize, studio Brno. To, že spolupráce mezi brněnským televizním studiem a Moravským zemským muzeem probíhala již v minulosti, dokumentují loutky ze sbírek divadelního odddělení MZM, které vystupovaly v televizních filmech. S historickými loutkami z muzejních sbírek natočilo například filmy Kníže Maxmilián (1978), Don Šajn (1984), cyklus příběhů Černé hodinky (1984) a sérii krátkých filmů Toulky (1993).
Pouze krátkým textem pak připomínáme i málo známý fakt, že i v Brně v letech 1947-1963 pracovala 3 studia krátkého filmu, z nichž studio na Jiráskově ulici se věnovalo filmu kreslenému. Brněnskou zajímavostí je také fakt že profesor rostlinné anatomie Vladimír Úlehla začal ve 20. letech 20. století jako první experimentovat se snímáním růstu a pohybů rostlin pookénkovou kamerou. Jeho následovníkem, který si vydobyl na tomto poli světový věhlas byl profesor Jan Calábek.
Naše výstava je opět projektem „pro celou rodinu“. Nabízí hru i nové informace. A měla by být také připomenutím, že česká animovaná tvorba patří pro svoji osobitou poetiku a precizní animaci na špičku v oboru, kde se od svého vzniku udržela dodnes. České animované filmy získaly řadu ocenění na světových festivalech a filmových přehlídkách a znají je diváci na celém světě.
PhDr. Eva Jelínková
FOTO: czech-tv.cz
