Zemřel redaktor Českého rozhlasu Brno Josef Prudil


V noci na čtvrtek 3. dubna náhle skonal ve věku 63 let hudební redaktor Josef Prudil. Jeho oborem byl hudební folklor, folk a příbuzné žánry. Posluchači Českého rozhlasu Brno jej v poslední době znali především z pravidelných pořadů Na moravskou notu. Podílel se však i na celé řadě dalších pořadů, například na humorném cyklu Rozhlasový klub mentální archeologie. Jeho celoživotní láskou byla malá divadla a písničkářský žánr.
Po absolutoriu brněnské pedagogické fakulty nastoupil jako učitel na severní Moravu. Brzy se však vrátil do Brna a pracoval v Domě dětí a mládeže v Lužánkách, poté jako sociální kurátor, aby nakonec jako konferenciér populární skupiny Poutníci odešel koncem osmdesátých let do svobodného povolání. Příležitostně pracoval jako moderátor a dramaturg i pro Českou televizi (pořad o folkové hudbě Aport) a pro Český rozhlas Brno. Zde v roce 1995 zakotvil natrvalo. Rozhlas se mu stal v posledních letech života druhým domovem, kde mohl uplatnit vše z toho, co měl rád a k čemu celý život směřoval. Jeho přemýšlivé písničkové texty plují éterem už od sedmdesátých let, kdy spolupracoval s nadějnou pop-rockovou skupinou Junior. Pravděpodobně nejznámější jsou některé písňové texty z doby spolupráce se skupinou Poutníci (Hotel Hillary, Deset korun, Osmiramenný svícen, Blues o touze létat…). Pro Poutníky psával až do nedávné doby, některé jeho texty se ujaly i u jiných interpretů. Systematická byla i spolupráce s cimbalistou Daliborem Štruncem a jeho Cimbal Classicem.
Josefa Prudila vnímali rozhlasoví posluchači, návštěvníci koncertů, čtenáři jeho časopiseckých příspěvků, rozhlasoví kolegové a přátelé jako člověka, jenž vyzařoval pohodu, rozvážnost i chytrý humor. Měl neobyčejný cit a pochopení pro lidský rozměr života a byl vždy dobrou duší společenství.
Alena Podlucká