Zítra to spustíme – inscenace podle hry Václava Havla

Historickou meditaci o pěti dějstvích napsal Václav Havel původně pro scénický časopis Divadla na provázku a HaDivadla Rozrazil č.1/88. Její hlavní část byla poprvé uvedena 28. října 1988, aniž by mohlo být uvedeno jméno jejího autora. Děj zobrazuje události noci z 27. na 28. října 1918, během níž pozdější ministr financí Alois Rašín připravoval vyhlášení samostatnosti a založení Československé republiky. Součástí této adaptace je i jeho sen, který předpověděl mnoho z budoucích událostí. Podobnost s listopadem roku 1989 byla v roce 1988 náhodná, či osudová?

„V polovině osmdesátých let mi Václav Havel nabídl, že by napsal pro Divadlo na provázku hru, která by byla zveřejněna pod cizím, tedy pod mým jménem,“ vzpomíná současný ředitel Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý a dodává: „Domluvy o jejím námětu pak byly předmětem našich pravidelných schůzek a když jsme v polovině roku 1987 začali v Divadle na provázku spolu s HaDivadlem připravovat scénický časopis Rozrazil o demokracii, kterým jsme chtěli zasáhnout do vývoje situace v naší zemi, navrhl jsem Václavu Havlovi, aby napsal jeho hlavní příspěvek. Souhlasil a posléze jsme se shodli, že napíše krátkou hru o noci ze 27. na 28. října 1918, v níž Alois Rašín připravoval založení samostatného československého státu. Přípravu jsme složitě konspirovali, aby to neohrozilo uvedení scénického časopisu. Nakonec mi byla tajně doručena obálka s textem hry nazvané Zítra to spustíme a dopisem, v němž se Václav Havel omlouval, že zaujat tématem napsal hru téměř celovečerního rozměru.“

Brněnské, a o týden později ani pražské premiéry Rozrazilu 1/88, která se uskutečnila 28. října 1988 v Junior klubu na Chmelnici, se Václav Havel nezúčastnil, protože po zveřejnění manifestu Hnutí za občanskou svobodu byl zatčen. I tak se informace, že autorem jedné z částí Rozrazilu je právě Havel, stala veřejným tajemstvím. „Několik dnů poté, začátkem listopadu 1988, byl Rozrazil zakázán,“ pokračuje ve vzpomínkách Petr Oslzlý. „Za tajné podpory přátel právníků a za veřejně vyjadřované solidarity divadelních kolegů jsme se úspěšně bránili, až byl tento zákaz na konci ledna 1989 odvolán. Vše zrálo k „závěrečnému dějství“, v jehož předtuše jsme si naplánovali představení Rozrazilu v Praze na Chmelnici na listopad 1989. Tak se stalo, že jsme večer 17. listopadu přerušili představení a nechali vypovídat studenta, který byl v epicentru policejního zásahu na Národní třídě, a na druhý den jsme společně s HaDivadlem jako první vyhlásili stávku českých divadel. Uprostřed následujícího bouřlivého dění tzv. sametové revoluce jsme si v jedné chvíli s Václavem Havlem uvědomili, že prožíváme něco příbuzného s tím, co se odehrává v jeho hře Zítra to spustíme.“

V rozhovoru pro dnes již skutečně tištěný časopis Rozrazil Václav Havel v roce 2006 řekl: „Stalo se mi to vícekrát, nejen u hry Zítra to spustíme, že jsem bezděky předpověděl něco, co se potom uskutečnilo. Není to zásluha nějakého mého prognostického umu či čarodějnických dovedností, vyplývá to ze samotné povahy věci. Bytí každé hry má své zákonitosti, a když se jim člověk odevzdá a nechá se jimi vést, tak se samy odkryjí jisté pravděpodobnosti či pravidla chování světa. A člověk to zapíše a sám se pak diví…“

V televizní inscenaci hrají: Jiří Ornest, Eva Salzmannová, Jiří Kodeš, Igor Bareš a další.

Hana Orošová, tisková mluvčí TS Brno